Děkuji za slovo.

Já tady dneska slyším termíny, které jsme tady nikdy ani nezažili, možná někde v nějakém hororu, filmu nebo v nějaké italské komedii o mafii, možná detektivce, líbání prstenu. Když jsme, a už jsem tady o tom dnes hovořil, v uplynulých, minulých a předminulých volebních obdobích vysílali zástupce velmi nezanedbatelné části voličů do vedení Poslanecké sněmovny, a věřte, měli jsme tehdy podstatně více, než náhodou máme teď, tak jste nás taky pěkně vyučovali a taky tady byly řeči: nedemokratická strana a bez komunistů. Ostatně i před touto volbou jsme se od některých reprezentantů zde zvolených politických stran dozvídali, že v žádném případě komunistu do vedení Sněmovny volit nebudou. A dostali jsme 121 hlasů, to je podstatně více, než je předestíraná hlasovací koalice. Já bych chtěl poděkovat těm šesti poslancům a poslankyním, kteří stojí mimo takzvanou hlasovací koalici, o které zde hovoří pan kolega Stanjura, že v sobě našli tu normalitu, ten selský rozum a že navzdory výzvám nevolte komunistu, komunistu zvolili.