Jednoznačnými zastánci eura jsou KDU-ČSL a TOP 09. Dlouhodobě odmítavý postoj k euru i celé EU mají Svobodní. Konzistentní postoj v případě těchto tří stran považuji za výhodu, neboť přispívá k čitelnosti u voličů. ODS dosud spíše lavírovala a zaklínala se alibistickým postojem „euro ano, ale až někdy, možná“. Nyní se ODS tak trochu v tichosti plíží do tábora radikálních odpíračů.

Plíživé ne ODS

Ale proč, táži se sám sebe v posledních týdnech. ODS se dlouhodobě profiluje jako strana takzvaně eurorealistická. S tím naprosto souzním. Je potřeba vnášet zdravý rozum do evropské politiky a co víc, je potřeba bránit zhůvěřilostem evropských plánovačů. ODS se však hlásí k posilování společného trhu, který pomáhá našim firmám s exportem, ale je výhodný i pro spotřebitele. Euro je podle mého dalším logickým krokem. Nechci tady teď rozebírat známé argumenty pro přijetí eura. O to víc mě ale mrzí, že ODS v poslední době ústy několika jedinců (!) pořádá spanilou jízdu proti euru. To je nějaká móda, nebo se snad snažíme vyrovnat Svobodným? Nebo se chceme za každou cenu vymezit vůči Topce?

Věcná diskuse chybí. Od ODS se jen dozvídáme, proč euro nepřijímat. Že je to hrozba pro naši suverenitu. Ale prosím vás, co je to za argument z minulého století? Naopak si myslím, že jen mezi našimi členy převládá pozitivní naladění pro euro (ptal se mimochodem někdo na jejich názor?). A co podnikatelé, střední třída, která si občas zajede za hranice, nebo mladí lidé, o které by ODS tak moc stála? Domnívám se, že těmto lidem bude euro ku prospěchu. Nějaké hypotetické problémy s finanční disciplínou eurozóny někdy v budoucnu nejsou dostatečným protiargumentem. ODS by měla naopak maximálně přispět k tomu, aby v rámci EU k takovým excesům nedocházelo.

Podle čeho se vlastně ve svém postoji k euru rozhodujeme? Když jsem si znovu přečetl předvolební program ODS k posledním volbám do sněmovny, narazil jsem na tento jediný argument: „Nechceme, aby naši senioři dopláceli na mnohem bohatší řecké důchodce, kteří si v posledních letech místo šetření užívali luxusu.“ A hned jsem si vzpomněl na asi už zapomenuté heslo ODS „Řešení místo strašení.“ Ano, ODS by měla jako konzervativní strana bojovat proti tomu, aby se z veřejných peněz podporovala pasivita a nezodpovědnost. Ale copak za toto může euro?

Nejhorší na tom všem je však ono plíživé ne, které registruji z médií. Připadá mi, že oficiální postoj ODS se dozvídám jen tak mimochodem z nahodilých prohlášení některých představitelů ODS. Proč?

Sebevědomá strana nepotřebuje referendum

Další věc, kterou považuji za chybu, je referendum o přijetí eura. Pokud to vnímám správně, ODS je dlouhodobě skeptická k projevům přímé demokracie. I bez ohledu na tento rozpor však referendum o euru vnímám jako výmluvu. A přinejmenším je to populismus. Ani jedno nemá ODS zapotřebí.

Jsme-li sebevědomá strana, která má ambice se jednou vrátit ke dvouciferným volebním výsledkům, musíme mít jasný názor. Lavírování nebo přehazování odpovědnosti na voliče je pouze alibismus a vlastní neschopnost.

Domnívám se, že lidé očekávají od kompetentních politických stran, že jim řeknou, co je podle nich správně, a že dokáží nabízet vize. Nikoli nabízet jediný správný názor, ale mít na věc vlastní názor, stát si za ním a prosazovat jej. Taková TOP 09 správně říká, že ve vztahu k EU není žádné my a oni. Ale my jsme součástí, spolutvůrci. A to platí i pro euro a jeho budoucnost.

Ne, nemyslím si, že by zrovna naši voliči byli hloupí a neměli vlastní názor, aby za ně musel rozhodovat někdo jiný. Také si ale nemyslím, že by mezi nimi převládal postoj proti přijetí eura, natož nějaká antieuro hysterie. Kdyby tomu tak bylo, výsledky eurovoleb, ostatně i voleb parlamentních, by dlouhodobě vycházely ve prospěch zcela jiných politických subjektů.

Osobně jsem pro euro, přestože doba tomu nenahrává, a případné referendum považuji za projev nedostatku sebedůvěry ODS.