Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, která se týká dobrovolných dárců krve, kostní dřeně a krvetvorných buněk.

Podle platné právní úpravy se hodnota jednoho odběru krve a jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 2 000 korun. To v současných podmínkách není dostatečné. Daňové zvýhodnění ve výši dvou tisíc korun bylo stanoveno v roce 1996, tedy před 20 lety. Tehdy byla průměrná hrubá mzda kolem 10 000 tisíc korun. Je zřejmé, že v současné ekonomické situaci už výše této částky nemůže působit motivačně a tak tedy navrhujeme její zvýšení na 3 000 korun. Upozorňuji, že dobrovolní dárci krve muži mohou dát krev pětkrát, ženy čtyřikrát za rok.

V této souvislosti bych ráda upozornila na to, a to všichni znáte z televize a z médií, že počet dobrovolných dárců krve není dostatečný a činí cca 270 tisíc. Doporučený počet dobrovolných dárců v populaci se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty. Nejde o jedinou změnu, kterou navrhujeme. Novela zavádí pro odběr krvetvorných buněk a pro dárce možnost odečíst si z daňového základu částku 20 000 korun.

Součástí naší novely je rovněž návrh, aby se do zákona vložilo ustanovení, které daňově zvýhodňuje osoby zapsané v Českém národním registru dárců kostní dřeně a v Českém registru dárců krvetvorných buněk, tedy potenciální dárce. V tomto případě jsme reagovali na relativně nízký počet potenciálních dárců, kdy například v Německu je jeden potenciální dárce přibližně na 16 obyvatel, v České republice tento poměr činí 1:110, což je poměr nedostatečný. I když v celosvětovém srovnání Česká republika má velmi slušné umístění, v každém případě současných 90 000 osob zapsaných ve výše uvedených registrech není ideální. V této souvislosti bych chtěla podotknout, že v České republice se najde zhruba čtvrtina dárců, zbytek v zahraničí. Odběr v zahraničí přitom znamená vyšší výdaje, cca 50 000 korun v každém případě.