V současné době totiž není postavení vedoucího příslušné příspěvkové organizace nijak právně ošetřeno a jeho jmenování a odvolání z funkce závisí pouze na vůli zřizovatele. Většina evropských zemí přitom těmito pravidly disponuje. Výběrová řízení bývají na úrovni obecných zákonů standardem. „Existují konkrétní události, kdy došlo k náhlému a hromadnému odvolávání dlouholetých ředitelů kulturních institucí. Například v Ústeckém kraji bylo v roce 2017 odvoláno hromadně pět ředitelů kulturních příspěvkových organizací. Do souvislosti můžeme dát i nedávná odvolání ředitelů Jiřího Fajta a Michala Soukupa nebo dlouholeté ředitelky děčínského zámku Ivety Krupičkové,“ uvedla předkladatelka návrhu poslankyně Lenka Kozlová.

V našem právním systému existují příspěvkové organizace dvojího druhu – státní a územních samospráv. O obsazení pozice ředitele kulturní příspěvkové organizace tak rozhoduje pouze ministr, rada kraje, či rada obce. Dílčí pravidla mohou existovat v konkrétních zřizovatelských listinách, což ale není pravidlem a záleží to pouze na vůli současné politické reprezentace. Ta se tak kdykoliv může rozhodnout odvolat vedoucího příspěvkové organizace spadajícího do její kompetence. „Takové jednání je nesystémové. Důležité je nastavit ve vedení instituce stálost, která umožňuje její dlouhodobý rozvoj s jasně nastavenou koncepcí řízení. Díky novele dojde k posílení odborného prvku a tím pádem k omezení politického vlivu,“ komentuje Kozlová.