Ať už to byl Milan Kondr, jehož mandát byl krátký, Jan Koukal, výborný primátor, Jan Kasl, který na konci svého období odstoupil, či jeho „povodňový“ nástupce, primátor Igor Němec (mimochodem jeho „slavný“ výrok do televize byl na základě informací krizového štábu; když se p. primátor šel podívat na výšku hladiny Vltavy sám osobně, nechal ihned zavřít metro), dvojnásobný primátor Pavel Bém, další doc. Svoboda či zatím poslední Tomáš Hudeček, všechny tyto volby jsem sledovala.

Atmosféra byla různá, od nadšení v začátcích, přes hladkou jednotnost dostatečné většiny až po bouřlivou přítomnost občanů v jednací síni i před budovou.

Volba první primátorky Prahy byla ale úplně jiná. Aby paní primátorka byla zvolena, muselo se jednání zastupitelstva přerušit a počkat. Počkat, až si jeden zastupitel městské části vyřídí svoje lokální záležitosti a pak snad včas přijede.