Zástupci rodičů a pedagogů byli nadšeni. Zástupci zřizovatele, čili radnice, nesouhlasili. Souhlasící členové rady na nás tehdy hleděli jako na Herodese. Ale byli jsme přehlasováni a panu řediteli, který není členem rady školy, bylo uloženo zrealizovat žádost obchodníka.
Po půl roce, na dalším jednání, se projednávala stížnost rodičů na to, že v sortimentu bufetu je velké množství sladkých a také drahých sušenek. Pan ředitel dostal opět úkol: zajistit omezení sladkostí. Připomínka zástupců radnice, že děti mají ve škole obědy, nikoli nezdravé, nad jejichž složením dohlíží výživová specialistka z odboru školství, bylo opět brána jako na názor dětem nepřející.
Uplynulo deset let. Ve speciálu TV zasedli dva senátoři, jeden ministr školství a jeden historik, a zabývali se „zásadní“ otázkou, jaké potraviny smějí být ve školních automatech.
Milý pane ministře: Žádné! Děti ráno doma dostanou snídani. Snad jim rodiče připraví svačinu nebo jim dají 20 korun, aby si ji mohli koupit. Svačinu si o hlavní přestávce snědí. Zapijí přineseným pitím, nebo je ve třídě kohoutek vodovodu. V poledne mají ve školní jídelně oběd.
Současná kampaň o nezdravém stravování ve školách je lživá. Je to snaha o vytvoření strašáku a zřízení dalších dohledových výživových orgánů, placených z našich peněz. Ve vesměs nových, velmi dobře vybavených kuchyních vaří kuchařky, které mají děti nejen rády, ale ony jim také dobře vaří. Pověsti o denně podávaném tuhém mase, knedlících a UHO jsou bohapustá lež.
A pan ředitel školy? Ten má přece jiné starosti než je dohlížení na sortiment sušenek ve školním bufetu! Škola má děti vzdělávat, do určité míry vychovávat a v našich zeměpisných šířkách za malý peníz jim dát v poledne najíst. (Podotýkám, že ceny obědů ve školách jsou velmi vstřícné a pokud by byly děti doma, přece by jim rodiče také dali najíst. Proč si tedy stále stěžují, že jsou obědy drahé? Nikoli, jsou hodně dotované!)
A tak po deseti letech nám, Herodesům z radnice, dává za pravdu i pan ministr školství. Vyřeší vše ale šalamounsky: nikoli zdravý rozum a náplň činnosti školy, ale zákon! Zákon bude upravovat, jaké sušenky se ve školách smějí prodávat. Kontrolovat to asi bude školní inspektor.
Poslanci v parlamentu by měli vzít rozum do hrsti, ujasnit si, od čeho máme školy, co je jejich náplní, a podobné zákony, předkládané ministerstvem pro sušenky, by měli smést ze stolu a zabývat se něčím prospěšnějším pro naši zemi. Je toho hodně a na nesmysly není čas.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz