Od září 2016 má dojít k velké změně ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami podle letos přijaté novely školského zákona.
„Novelou se zavádí takzvaná inkluze, tedy společné vzdělávání v základní škole, které podle nás z praktického hlediska nemůže fungovat a ruší dlouholetý propracovaný systém základního školství, který prostřednictvím speciálních škol dokázal s potřebnou mírou podpory vzdělávat i mentálně postižené žáky,“ uvádí radní pro oblast školství Táňa Šormová.
Zavádí se pět stupňů podpůrných opatření, které mají žákům s výukovými problémy usnadňovat vzdělání v běžné třídě. Jedním takovým opatřením je i redukce učiva, které má žák zvládnout.
„Kdo někdy s dítětem ze speciálních základních škol pracoval, ví velmi dobře, proč ho rodiče dali raději do speciální školy. V běžné třídě se dítě trápí, nestačí svým vrstevníkům, a je naopak zase zdržuje. Navíc se v takovém případě nedá úplně vyhnout tomu, že může být dítě kvůli své odlišnosti z kolektivu vyloučeno,“ říká speciální pedagog Arnošt Vítek, který hovoří i o tom, zda si někdo dokáže představit, jaký negativní dopad má například přítomnost speciálních asistentů pedagoga ve třídě, jaký dopad má na soustředěnost všech ostatních a na kvalitu výuky kantora. Pokud přibude ve třídě základní školy více mentálně postižených dětí, přibude například i pomocných asistentů a je třeba si představit, jaký reálný dopad to bude mít na podobu výuky.
Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje chce tedy apelovat na MŠMT, aby znovu zvážilo a přehodnotilo záměr, který bude mít negativní dopad na děti v našich školách základních a do budoucna zřejmě i středních.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
