Před několika dny proběhla některými médiemi stručná nenápadná zpráva, že ministr zahraničí ČR p. Zaorálek (ČSSD) navázal a dokončuje původní záměr svého předchůdce Karla Schwarzenberga (TOP09), aby Američané v ČR školili „demokratické aktivisty“ z východní Evropy a střední Asie. Z celého našeho politického spektra jsem u nás, zaznamenal jen jednu reakci, a to od naši europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM), která se ostře vymezila proti způsobu financování a vřele doporučila, aby se Američané školili za své a získané poznatky přenesli především do své země, do USA.
Z publikované zprávy vyplynulo, že už Karel Schwarzenberg zahájil jednání s USA, se Švédskem a nový ministr zahraničí ČR Zaorálek po několika dnech ve funkci, už počátkem roku 2014 jednal o zřízení tohoto školícího centra s náměstkyní amerického ministra zahraničí pro Evropu a Asii, s Viktorii Nulandovou. Údajným smyslem tohoto školícího „Centra pro občanskou společnost“ je prý vyměňování zkušeností a informací a podle vyjádření Zaorálka jde o: „Soustředěnou pomoc občanské společnosti a zvládaní procesů na hranicích Evropy, které vypadají složitě."
Otevření tohoto školícího centra pod názvem „Prague Civil Society Centre“ se připravuje v Praze, v Opletalové ulici a plánovaný termín je 19. února t.r. Jako zakladatelé tohoto centra jsou uváděni polský „Institut Spraw Publicznych“, norská nevládní organizace „Human Rights house Foundation“ a nám všem dobře známá česká organizace „Člověk v tísní“. Prvním ředitelem centra má být dosavadní vedoucí východoevropských projektů Člověka v tísní p. Valvoda. Přesná obsahová náplň, metodika, sponzoři, strukturální vazby a vztahy se zatím tají, ale prý to vše bude sděleno při slavnostním zahájení. Už dnes bych mohl všem řečníkům napovídat, protože slovo „demokracie“ bude frekventováno jak ve všech jeho obměnách, tak i ve všech jeho pádech. Když pomineme a oprostíme se o velkohubá prohlášení a všeobjímající politickou lásku k bližnímu, tak docela jednoduše pochopíme oč ve skutečnosti jde.
Demokratický aktivista v akci:
Pod rouškou „demokracie a občanských společností“ jde především o přípravu „demokratických aktivistů“ na jejich podvratné role v mnoha státech východní Evropy a střední Asie, kde všude se budou připravovat různé květinkové či barevné revoluce pomocí takových akcí, jako byly na Majdanu v Kyjevě, včetně masakru a střelby jak do demonstrantů, tak i do policistů. Stačí jen připomenout odposlechnutý telefonický hovor šéfa estonské diplomacie Urmase Paeta s komisařkou EU pro zahraničí Catherine Ashton, když jí Paet sdělil, že „protestující demonstranty a policisty zabíjeli stejní odstřelovači, které neřídil prezident Janukovyč ale byli najati předáky Majdanu“, tedy tehdejší ukrajinské opozice proti Janukovyčovi.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Věstislav Křenek - profil