Na podzim 2005, v prvním ročníku vysoké školy, jsem do ODS podala svou přihlášku. Tehdy to bylo jednoduché. ODS byla jedinou pravicovou stranou a byla na vrcholu. ČSSD vedl Paroubek a ODS představovala budoucí naději. Dnes je na tom ODS špatně a já čím dál častěji slýchám: “Pořád jsi v ODS?“ nebo „Pořád volíš ODS?“ – Ano, jsem. Ano, volím.

Během vládnutí ODS se stalo hodně chyb. Nemá smysl do nekonečna polemizovat nad tím, kdo za ně mohl, kdo za tím stál, kdo byl slabý a kdo zase moc arogantní. Chyby se staly a volič jen tak nezapomíná. Politiku ale vytváří politici – lepší, horší, vyměnitelní. Politické strany dávají jen ten ideový základ. A ten má ODS pořád stejný: důraz na soukromé vlastnictví, nízké daně, byrokracie tak akorát, zdravé veřejné finance, nezadlužená budoucnost a solidarita jen s těmi skutečně potřebnými.