Náměty k zamyšlení

Ambasáda USA v ČR zveřejnila, že hledá ve speciálním grantovém kole náměty na projekty k 100. výročí americko-českých vztahů 1918 – 2018. Námětů pozitivních i negativních se za uplynulých sto let jistě najde dost. Některé náměty uvedu.

Je pravda, že Plzeň a západní Čechy až k demarkační čáře u Rokycan, kde se američtí vojáci setkali s Rudou armádou SSSR, osvobodila v roce 1945 Americká armáda a všem osvoboditelům patří dík. Je také pravda, že tu větší část naší republiky a s nepoměrně většími ztrátami, osvobodila Rudá armáda SSSR. Velká úcta, vděk a vzpomínka patří také padlým vojákům i civilistům, kteří bojovali proti fašistickému Německu. Osobně si na konec války pamatuji, i díky vyprávění babičky. Byl to velký zážitek, který se mi často promítá v hlavě, i když jsem byl tehdy malé dítě. Bydlel jsem s babičkou v Rokycanech v domku u demarkační čáry a američtí vojáci, kteří stanovali za domem na louce, si k nám na dvůr chodili pro vodu. Vzpomínali na domov a těšili se na své blízké.  Babička mi také vyprávěla, jak se u demarkační čáry u závory na silnici setkávali vojáci USA a vojáci Rudé armády SSSR. Byli různých národů, ras a národností, byli k sobě přátelští, a scházela se tam s nimi také naše děvčata. Teprve později jsem pochopil, proč jsou vidět v Rokycanech, v Plzni a v dalších místech západních Čech v kočárku také roztomilé děti s černými kudrnatými vlasy a snědou pletí.