Náměty k zamyšlení
Ambasáda USA v ČR zveřejnila, že hledá ve speciálním grantovém kole náměty na projekty k 100. výročí americko-českých vztahů 1918 – 2018. Námětů pozitivních i negativních se za uplynulých sto let jistě najde dost. Některé náměty uvedu.
Je pravda, že Plzeň a západní Čechy až k demarkační čáře u Rokycan, kde se američtí vojáci setkali s Rudou armádou SSSR, osvobodila v roce 1945 Americká armáda a všem osvoboditelům patří dík. Je také pravda, že tu větší část naší republiky a s nepoměrně většími ztrátami, osvobodila Rudá armáda SSSR. Velká úcta, vděk a vzpomínka patří také padlým vojákům i civilistům, kteří bojovali proti fašistickému Německu. Osobně si na konec války pamatuji, i díky vyprávění babičky. Byl to velký zážitek, který se mi často promítá v hlavě, i když jsem byl tehdy malé dítě. Bydlel jsem s babičkou v Rokycanech v domku u demarkační čáry a američtí vojáci, kteří stanovali za domem na louce, si k nám na dvůr chodili pro vodu. Vzpomínali na domov a těšili se na své blízké. Babička mi také vyprávěla, jak se u demarkační čáry u závory na silnici setkávali vojáci USA a vojáci Rudé armády SSSR. Byli různých národů, ras a národností, byli k sobě přátelští, a scházela se tam s nimi také naše děvčata. Teprve později jsem pochopil, proč jsou vidět v Rokycanech, v Plzni a v dalších místech západních Čech v kočárku také roztomilé děti s černými kudrnatými vlasy a snědou pletí.
Nebýt nenasytných zbrojařů a prodejných politiků, mohlo by toto přátelství vydržet až dodnes. Desítky milionů účastníků bojů druhé světové války, včetně civilistů, neměli to štěstí, aby přežili. Kdyby žili ti, kteří bojovali a padli v obou světových válkách, tak by asi hnali dnešní politiky, kteří rozpoutávají další válečné hrůzy.
Najdou se, bohužel, také negativní náměty. Nesmí se zapomínat na to, že tři týdny od konce druhé světové války, v dubnu 1945 byly armádou USA provedeny ničivé nálety v Plzni na Škodovku, nádraží a další strategické objekty, a na některé obytné čtvrti města. Stovkám obětí jednoho z těchto zbytečných náletů na civilní obyvatelstvo těsně před skončením II. světové války, je věnován i památník v Plzni, ve čtvrti Slovany. To se však při oficiálních oslavách nepřipomíná. Beze sporu v tom byla politika a zbytečná smrt nevinných lidí.
O to aktuálnější je to dnes, kdy se obdobné scény opakovaly a opakují v bývalé Jugoslávii, Sýrii, Libyi, Iráku, Afganistanu a v dalších zemích Asie, Afriky a středního východu, které USA „pacifikují“, protože nejsou „demokratické“ podle jejich představ a USA tam mají svoje strategické zájmy. To také patří k těmto námětům, protože naši vojáci se některých těchto misí účastní. Také se zde „omylem“ shazují bomby na města, nemocnice a další, i civilní cíle, a umírá civilní obyvatelstvo. Tato situace vyvolává migrační krizi, která ohrožuje Evropu.
Na příklad v Libyi, která před napadením byla bohatou zemí, a občané zde žili v míru, USA vyzbrojovaly opoziční kmenové skupiny proti vládě. Dnes je zde situace nepřehledná, tyto skupiny bojují mezi sebou moderními zbraněmi dodanými USA o moc, také vraždí a mstí se na dřívějších podporovatelích zavražděného vůdce Libye Kadáfího. Z Libye se stává druhý Irák. Poučí se z toho USA a vezme si objektivně tento námět do vyhlášeného projektu? Poučí se lidstvo a pravdivě, bez překrucování dějin, pojmenuje a odsoudí i současné agresory?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
_profil_top.jpg)
