Jakmile skončila volební kampaň, většina stran, které se dostaly do sněmovny, se vrací ke svoji rétorice s úvahou, že voliči jsou úplní hlupáci. Svoje volební programy a sliby hodily tyto strany a jejich politici, až na vzácné výjimky, do koše. Hlavní jejich snaha je dále pokračovat v honu na vítěze voleb Babiše a neumožnit  vládu s ANO, anebo vládu ANO, které získalo drtivé vítězství v odstupu na další strany, které nemá v demokratických volbách po roce 1989 obdoby. Kdyby měly tyto strany, které dosud vládly, alespoň trochu sebereflexe, musely by si uvědomit, že k vítězství ANO také výrazně přispěly svojí činností.

Hlavní se pro ně stává opět jejich ego a další čtyřleté vysávání státního rozpočtu převážně ve prospěch svůj, svých přátel, svých lobbistů a spřízněných duší. Byly snad tyto strany voleny pro to, aby společně, až na ANO a některé signály z KSČM a SPD, dělaly vše pro to, aby se vláda neustavila? V pozadí jejich stanovisek je i závist a strach , že ve svojí činnosti nebudou moci pokračovat a že bude přiváděno na světlo, jejich mnohdy nepřístojné konání. Prosazují, aby předseda s velkou převahou vítězné ANO Babiš nemohl sestavit vládu, ale kromě toho je vidět snaha, aby vládly ony. To ale s jejich trojnásobně nižším výsledkem (a u některých stran s téměř šestinásobným) ve volbách bez Babiše nejde. Tak kritizují a urážejí nejenom vítěze voleb a ty strany a jedince, které se snaží plnit přání voličů, ale také hrubě urážejí prezidenta Zemana a jeho snahu, aby se vláda včas ustavila, bylo tím umožněno schválení státního rozpočtu na příští rok a fungování sněmovny. Tomu jim výrazně jednostranně pomáhá Česká televize, kterou, bohužel, musejí platit všichni občané. Jsou to oni, a ne prezident Miloš Zeman, kteří překrucují ústavu a dělají svojí činností skryté i otevřené obstrukce se snahou zamezit ustavení vlády pod záminkou „ústavních zvyklostí“, kterými si oni v minulosti upevňovali moc. Jejich směšné prohlašování, že jdou všichni do opozice, je destruktivní a odporuje to i jimi proklamovaným „ústavním zvyklostem“. A podle některých stran do sněmovny zvolených, je i „ústavní zvyklostí“ neplatit dluhy, podpora nezákonného zabrání a obsazení budov jiných vlastníků, a podpora těch, kteří budovy obsadili a svými činnostmi znepříjemňují život obyvatel v sousedství, a prosazovat legalizaci drog.

Vykonstruované útoky na Babiše jim nebudou nic platné. I kdyby náhodou s přispěním překroucení skutečností byl odsouzen. To by musel začít rovněž proces, který by odhalil, jak tito politici skutečně s našimi prostředky hospodařili.  Pan Babiš, tak jako i další tisíce podnikatelů a příjemců dotací, pouze využil podle nastavených podmínek a možností nekvalitní a nepřehledné „legislativní smrště“ těmi, kteří na něj dnes útočí. Pokud byla tato situace umožněna, a podle kritiků existovat nemněla, stíháni by měli být především ti, kteří takto pravidla nastavili.