Zdraví je nevzácnější zboží, je majetkem každého občana a proto by si ho každý měl prioritně chránit a pečovat o něj. Někteří občané si to však neuvědomují, mnohdy větší péči věnují svému autu, než svému zdraví. Se svým zdravím hazardují a ničí si je kouřením, alkoholem, drogami, automaty a hernami, přejídáním a obezitou, malou pohybovou aktivitou i dalšími neřestmi (a často také sledováním zpráv v televizi).

Když je občanovi úzko, tak nabídne státu svoje nemocné tělo i duši a říká státe, starej se. Je rovněž populistické, nezodpovědné a sobecké kritizovat opatření, která šetří zdraví naše a těm, kteří pro nás pracují, jako je zákaz kouření v hospodách. Ten funguje bezproblémově i v dalších zemích. Nejde jenom o to, že, pokud chce host kouřit, musí se zvednout, a jít si zakouřit ven. Nedivím se, že toto opatření kritizují majitelé hospod, tabáková lobby a ti, kteří svým „podnikáním“ parazitují na lidské slabosti, v hazardu, a herních automatech. Jim to možná trochu sníží zisk, ale společnosti to přináší prospěch. Jde i o to, že desetitisíce zaměstnanců hospod, barů a restaurací, již nemusí být celý den v zakouřené a zdraví poškozující atmosféře. Pro každého občana, ale i pro stát, je investice do zdraví a zdravotní prevence, nejlepší investicí.

Na ohrožování našeho zdraví neseme vinu nejenom my, ale také stát. Umožňuje ničit životní prostředí, kvalitu vody, ničení půdy chemickými postřiky, pěstovat nevhodné plodiny jako je řepka, umožňuje „vyvoleným“ umisťovat na úrodné půdě místo plodin fotovoltaiku a ještě jim každý za to musí nehorázně platit. Umožňuje ničit naše zdraví modifikovanými potravinami a éčky, přidáváním další chemie do potravin, dovozem a prodejem nekvalitních potravin a jejich prodej v supermarketech. Poškozovat zdraví zaměstnanců osm hodin denně u pásové výroby a ve skladech zahraničních firem, s téměř otrokářským režimem, podporuje stát i pobídkami na tyto pro ně výnosné, ale pro nás rizikové investice, s nižší přidanou hodnotou. Jsou i další činnosti, kdy stát a majitelé firem nechrání zdraví a bezpečnost pracovníků vhodnými pracovními pomůckami i znečistěným prostředím.

Tím, že vstupují do ochrany zdraví peníze ze zdravotního pojištění a příspěvek státu, stává se naše zdraví zajímavým zbožím pro zdravotnické systémy. A tak nastupují zdravotní pojišťovny, se svými neskromnými paláci, nadstandardně a z našich peněz dotovanými správními radami a jejich řediteli (o tom jsem se již zmínil nedávno v jiném článku v PL), farmaceutické firmy, výrobci zdravotnických přístrojů a vybavení, jejich lobbisté a další „podnikatelé“ s naším zdravím. Tím, že je zde jistota stálého přísunu financí a strach lidí z nemoci, je to pro ně jedna z nejlukrativnějších podnikatelských aktivit.