Vážené dámy a pánové, vážení hosté,

dovolte mi vás přivítat v historických prostorách sídla Senátu Parlamentu České republiky. Toto setkání ústavních činitelů, představitelů Senátu i Poslanecké sněmovny, Federace židovských obcí v České republice a Nadačního Fondu Obětem Holocaustu, má dlouhou tradici.

Přesto, jako by se každý rok, a bohužel, čím dál naléhavěji a intenzivněji zdá, že náš boj proti antisemitismu nebere konce. Sledujeme jeho nárůst téměř po celé Evropě, sledujeme jistou liknavost elit při potírání antisemitismu, jsme svědky jakéhosi tichého obratu. Kdy se z demokratické země, jediné ve svém neklidném regionu a tradičního přítele západních demokracií, vyznavače našich hodnot a oddaného spojence, stává poznenáhlu nepřítel jen proto, že ta země je židovská.

Ale antisemitismus není ve své podstatě nenávistí vůči všemu, co je židovské. Antisemitismus vyrůstá z podloží, které je neslučitelné s demokracií, s emancipací lidí a tolerancí obecně, s principem osobní svobody. A také zodpovědností. Vždyť antisemitismus je odmítnutí zodpovědnosti, je to snaha přenést zodpovědnost, vinu na někoho jiného a jeho za to trestat. Proto se vždy ostře stavím se svými kolegy proti projevům antisemitismu, ať ho provádějí v rámci vládní politiky v Teheránu či v Irsku nebo u nás doma.

Čím to je, že ačkoliv se od konce druhé světové války pravidelně konají vzpomínkové akce na oběti holocaustu, často za přítomnosti čelných představitelů mnoha evropských států, antisemitismus narůstá?