Přinesla sice některé pozitivní kroky, ale v praxi se ukazuje, že funguje především u nekonfliktních rozvodů. Bohužel většina sporů o děti je vysoce konfliktních, a právě tam má současná úprava zásadní mezery. Jedním z problémů je například změna předběžných opatření. Dříve mohl soud zasáhnout do sedmi dnů, dnes má na tzv. prozatímní rozhodnutí až tři měsíce. V situacích, kdy je dítě ohroženo násilím nebo silným konfliktem rodičů, je taková doba nepřiměřeně dlouhá.
Dalším problémem je absence jasné metodiky pro orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ty jsou dnes výrazně přetížené, počet dětí v jejich agendě vzrostl o devět procent a nad jejich rozhodováním chybí adekvátní kontrolní mechanismy. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto prý nově připravuje vznik Úřadu sociálněprávní ochrany dětí, kde by OSPOD fungoval jako jakýsi case manažer a koordinoval potřebné služby. Klíčové ale bude sjednocení metodiky a postupů.
Pozitivní změnou je například to, že advokáti mohou nově nahlížet do spisů. To může zvýšit transparentnost řízení. Zásadní problém ale zůstává, zákon nedostatečně zohledňuje domácí násilí. Přitom statistiky jsou alarmující. Zkušenost s domácím násilím má přibližně každá pátá žena, každý desátý muž a až 20 procent dětí.
Ing. Karolína Kubisková
Je proto nutné, aby soudy měly povinnost k násilí přihlížet a aby existoval jasný systém ochrany ohrožených dětí. Velmi chybí také multidisciplinární spolupráce. V konfliktních rozvodech by měli spolupracovat psychologové, sociální pracovníci, mediátoři, učitelé i školní psychologové. Učitelé jsou často lidé, kteří děti znají nejlépe a mohou včas rozpoznat, že se s nimi něco děje.
Dalšími kroky ke zlepšení by mělo být:
- zavedení právního zástupce dítěte, který by hájil přímo jeho zájmy,
- nahrávání rozhovorů OSPOD s dítětem, aby existoval jasný důkazní materiál,
- jasná metodika, jak s dětmi v těchto situacích hovořit,
- specializace soudců na rodinné právo a konfliktní rozvody se znalostí základů psychologie.
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Stejně důležité je stanovit základní kritéria, podle kterých by soudy rozhodovaly o péči o dítě. Například:
- schopnost rodičů spolu komunikovat,
- kontinuita péče o dítě,
- vzdálenost bydlišť a dopady na školu a každodenní život dítěte,
- bezpečí dítěte a absence psychického či fyzického násilí,
- vztah dítěte k primární pečující osobě.
V současnosti může dítě například navštěvovat dvě školky nebo školy kvůli střídání rodičů. Takové situace mohou být pro dítě velmi destruující. Podle údajů z výzkumu Jany Galvis analytičky Institutu liberálních studií prochází ročně asi 7600 dětí vysoce konfliktními opatrovnickými spory, které trvají v průměru pět let.
Celkové ekonomické ztráty z konfliktních opatrovnických sporů za posledních deset let se odhadují až na 258 miliard korun (náklady státu, dopady na rodiče i děti). Vedle finančních nákladů ale existují i ty nejvážnější, psychické dopady na děti.
Zájem dítěte musí být vždy na prvním místě. To vyplývá i z Úmluvy OSN o právech dítěte. Pokud je v rodině násilí nebo extrémní konflikt, může být v některých případech v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do péče pouze jednoho rodiče. Děti starší 12 let by navíc měly mít možnost jasně vyjádřit svůj názor, a ten by měl být v řízení skutečně zohledněn.
Rozvodová novela tedy potřebuje další úpravy. Cílem musí být systém, který:
- rychleji rozhoduje,
- lépe chrání děti,
- zapojuje odborníky z různých oborů (multidisciplinární týmy),
- a staví zájem dítěte nad formální rovnost rodičů.
Protože největší cenu za konfliktní rozvody dnes platí právě děti. Pevně doufám, že se zákonodárcům podaří rozvodovou novelu i související legislativu a proces konfliktních rozvodů upravit a nastavit tak, aby co nejlépe hájily zájmy dětí.
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Ing. Karolína Kubisková
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Musí rozvodový zákon hájit především zájmy nezletilých dětí?
