Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové,

já se přidám rovněž k těm, kteří přicházejí s argumenty proti tomu, abychom přijali takový zákon, respektive zároveň změnu Ústavy. Tady zaznělo několik podstatných věcí včetně toho, že samozřejmě takové rozšíření kontroly bude stát stát poměrně velké finanční prostředky. V okamžiku, kdy se rozhodujeme o tom, že budeme vynakládat desítky nebo stovky milionů korun navíc, tak přeci v každé instituci, natož v každé firmě před takovým rozhodnutím probíhá reálná analýza toho, jaký bude efekt tak vynaložených prostředků. A hlavně, jestli ten současný systém, tak jak jej máme, protože jej z hlediska těch současných kontrol bohužel těmito kroky podstatně neměníme, zůstává zachováno všechno, jenom něco dalšího přidáváme, tak jaký reálný negativní dopad má ta současná podoba všemožných kontrol. Pokud taková analýza neproběhla a není jasné, co to vlastně ve skutečnosti bude

Systém české demokracie, systém českého státu je naštěstí poměrně složitým organismem vah a protivah, kdy každá instituce a samozřejmě i samosprávy mají svá hájemství. A je přirozeně důležité ta hájemství respektovat, pokud nechceme být tedy bojovníky na vlnách anarchismu. A k tomu respektovat hájemství samosprávy znamená také respektovat to, jakým způsobem Ústava přiznává právo na samosprávu, a také to, jak související zákony pak výkon samosprávných rolí upravují. A v zákoně o obcích je například poměrně přesně řečeno, jaká veškerá kontrola se na samosprávy vztahuje z hlediska samosprávných orgánů. Finanční výbor a kontrolní výbor jsou výbory, které vznikají a musejí vznikat, protože to zákon ukládá. A přesně je vymezeno, jakou roli má finanční výbor, který kontroluje hospodaření a nakládání s majetkem obcí, tedy konkrétní samosprávný kontrolní mechanismus, a přesně vymezuje také role kontrolního výboru, který má kontrolovat zejména plnění usnesení samosprávných orgánů. A vedle toho samozřejmě každá obec, a teď vlastně můžu obecně zmiňovat i vysoké školy, další instituce, podléhají kontrole dotačních orgánů, podléhají kontrole finanční správy, že tohle všechno může ve výsledku dopadat na obce a nepochybně dopadá. A tak jak tady zaznělo, pokud je kontrola správná, tak je samozřejmě užitečná a nenapadlo by mě bojovat proti kontrole, která musí vést k lepšímu hospodaření a efektivnějšímu hospodaření. Platí ale zároveň, že tam, kde je kontroly příliš a stává se z kontroly samostatný smysl existence těch institucí, jak tady v několika poznámkách mezi řádky zaznívalo, tak to není v pořádku. Protože smyslem existence obcí ani vysokých škol není čelit kontrolám. Smyslem existence těch institucí je odvádět službu, kterou po nich občané chtějí a za kterou si je také patřičně platí. Česká státní správa a česká veřejná správa trpí nedostatkem, zavleču do toho jedno cizí slovo, benchmarkingu, jinými slovy přesného hodnocení a klasifikace toho, jaký je efekt výkonu veřejné správy. Ano, leccos se měřit nedá. Nedá se měřit to, když se rozhodne samospráva například prodat své budovy vysoké škole za korunu, jestli to ve výsledku bylo hospodárné nebo nehospodárné řešení. A já jsem přesvědčen, že v tom konkrétním případě, který jsem posledně zmiňoval, v případě města Kladna a prodeji těch budov za jednu korunu vysoké škole bylo nanejvýš správné, moudré rozhodnutí, které tomu městu přineslo ve výsledku, často v neměřitelných hodnotách mnohem významnější zisk. Ale to, jakým způsobem kontrola šetří finanční prostředky, je měřitelné a má být měřitelné.