Ke správné odpovědi je nutné znát fakta o materiálech dnes užívaných v zubním lékařství, proto si dovolím středně obšírný souhrn. On totiž není amalgám jako amalgám a bílá výplň jako bílá výplň. Nechce-li se vám dlouho číst, přeskočte až dolů na tabulku.

Amalgám (AMG)

Rozlišujeme jednak podle složení, jednak podle způsobu přípravy. Co se složení týče, vždy se jedná o slitinu čtyř prvků – rtuti, stříbra, mědi a cínu, které jsou dle typu zastoupeny v různém poměru. Výsledné změny ale nejsou zásadní a nemusíme se jimi nyní zabývat podrobněji, důležitější je způsob zpracování – ručně míchaný amalgám je už (doufám) obsolentní, zbývá tedy tzv. nedózovaný amalgám připravovaný v amalgamátoru, který je hrazen pojišťovnou, a kapslovaný amalgám. V čem je rozdíl? U kapslovaného je vždy přesný poměr rtuti a kovového prášku, v důsledku čehož hotový produkt neobsahuje žádnou volnou rtuť – všechna je pevně vázána ve slitině a nemůže tedy škodit zdraví. U nedózovaného amalgámu toto zaručeno není, i tak jsou ale potenciální zdravotní dopady minimální – přebytky pacient tak či tak vyplivne.

Zde si dovolím krátkou vsuvku – je rtuť zdraví škodlivá? Odpověď je ano, ALE – ve stomatologii užívaná elementární rtuť škodí POUZE ve formě par, při požití se nezměněna vylučuje. Odpařování je v ordinaci bráněno přechováváním rtuti v uzavřených nádobách a ze ztuhlého amalgámu se odpařit nemůže, protože je vázána.

Z celkově zdravotního hlediska je tedy amalgám bezpečný (až na výjimky, samozřejmě). Je ale vhodný i jako výplň? Shrňme si jeho hlavní výhody a nevýhody:

Výhody: