Dnes a denně se ptám, co v době obrovských ekonomických i společenských problémů občanů vede některé zákonodárce k takovým fantasmagoriím. To fakt nemají nic lepšího na práci? Kdo je k tomu nutí? Jejich „moudří“ poradci či asistenti s vědomím, že se dostanou do médií?

Práce ve školství, obzvlášť na úrovni mateřských či základních škol, je velmi náročná, a především nesmírně zodpovědná. Přináší každodenní komunikaci nejen s dětmi, ale především s jejich rodiči. Ti přirozeně dokáží být nároční, leckdy nepříjemní, vždyť jde o výchovu jejich potomků. Obávám se, že s nástupem takových nesmyslů se pedagogové raději budou živit něčím méně rizikovým.