Snad nemine den, aby někdo z mého okolí nepřinesl o zážitcích s Českou poštou nějakou tu historku. Tak třeba. Kamarád si pro dceru na dobírku objednal dvě dláta u košické firmy. Slovenská pošta zásilku na hranice dovezla za jeden den. Té české to do Prahy trvalo dní dvanáct. O tom, že dláta jsou na pobočce k vyzvednutí, se nedověděl od pošty, ale od odesílatele. Žádný pokus o doručení, žádný lísteček ve schránce. Když si pro zásilku šel, ptal se u přepážky: „Proč jste mě neinformovali?“ Reakce byla lakonická: „To je normální, nemáme lidi.“ „A proč jsem musel jet na tuto pobočku, když mé bydliště patří pod jinou?“ „Asi to někde zvorali,“ zněla odpověď.

Určitě si pamatujete, že Česká pošta loni v červnu zrušila tři stovky poboček, o práci přišlo zhruba tisíc lidí. Nicméně na začátku letošního roku média přinesla informaci, že státní podnik podepsal několik smluv za miliony korun pro soukromé agentury, které poště mají najít nové zaměstnance. Manažerský Kocourkov k nezaplacení. Podle ministra vnitra Víta Rakušana, do jehož gesce Česká pošta patří, bylo rušení poboček začátkem transformace podniku. Jejím výsledkem má být vytvoření jakéhosi superúřadu nabízejícího široké množství služeb. Doručování balíků má převzít nová samostatná instituce.