Kontroverzní výtvarník se do „Prádelny“ vrací po více než dvou letech, kdy na stejném místě představil svůj cyklus velkoformátových obrazů, inspirovaných dílem spisovatele H. P. Lovecrafta. Nyní nabídne návštěvníkům svoje ztvárnění archetypálních postav, které vystupují v mýtech, snech, pohádkách a od počátku lidstva obydlují ta nejtemnější zákoutí duše člověka.
Konečně takřka celá tvorba Jiřího Lhoty je ovlivněna mytologií a symbolikou zasvěceneckého okultismu i lidových vyprávění. Stejně tak jeho stínové obrazy s bolestnou intenzitou reflektují psychickou trýzeň současného moderního světa, plného nejistot, odlidštění a ztráty smyslu. Metaforicky ukazuje bázní a strachem naplněné nevědomí současného lidstva. To bývá také příčinou občasného nepochopení jeho tvorby, neboť stejně jako kultura dávného východu před královským průvodem vyhnala všechnu bídu a bolest za hradby města, aby se oko královského syna nedotklo temné tváře života, tak si i dnešní svět vyrábí masku umělého štěstí, bohatství, krásy a nekonečné prosperity, šíří pozitivní iluze, které překrývají podobu, jež nemá být nikdy spatřena. Ze zkušenosti minimálně posledního roku dobře víme, jak křehká je tato iluze a jak zoufale jsme nepřipraveni na odvrácenou stranu skutečnosti.
Lhota boří tyto světy růžových snů, dává nám nové ikony pro smrt i znovuzrození, ukazuje krásu a bolest sexuality a pomíjivost vtělení. Zároveň nabízí nové symboly, které pomáhají představit si a integrovat bolestné pravdy o našem lidském údělu. Odhaluje stejně jako Buddha, že naším největším učitelem je smrt, čímž svojí kreativitou přispívá ke kolektivnímu probuzení a snad postupné proměně světa v krásnější a lidštější místo.
Co soudíte o Lubomíru Volném?Anketa
V aktuálně prezentované výstavě autor publiku nabídne několik velkoformátových obrazů, které však překvapují u něj nezvyklou barevností. Návštěvníci si tak budou moci prohlédnout nejen fantaskní postavy a monstra, nýbrž i Lhotovo pojetí tradičnějších postav pohádek a vyprávění, jako je vodník, čarodějnice nebo mořská panna.
Součástí expozice budou také perokresby, cyklus ilustrací k Erbenově Kytici, který dosud nebyl nikdy prezentován. Na kresbách zvláště vynikne dokonalé technické zpracování, preciznost a zručnost spojená s trpělivostí a pokorou, což Lhotu řadí k výtvarníkům, kteří nepodlehli svodům postmoderní relativizace a jejich umění se pojí s dokonalým zvládnutím řemesla. Přes všecku svou zcela moderní strukturu vedou jeho díla hlubokým a jedinečným výrazem svých rysů stoletími k truchlivým dílům středověkým, k O. Redonovi, H. Boschovi nebo H. R. Gigerovi, stejně jako k bezejmenným autorům fantastických bestiářů, zaujatých obludami a monstry.
„Pamatuji si na předchozí výstavu ak. mal. Jiřího Lhoty v našem komunitním centru, která vzbudila celé spektrum emocí a vyvolala zajímavou debatu o smyslu a poslání umění. Oceňuji tudíž, že po vynucené pauze se Galerie Prádelna nebojí zahájit výstavní činnost právě tímto umělcem, byť mnozí by jistě preferovali nějakou výrazně „lehčí“ tvorbu. Rok s pandemií byl naprosto neočekávatelnou zkušeností, která nám hodně vzala, ale zároveň věřím, že i něco dala. Minimálně uvědomění si podstaty naší lidské existence, vlastní fyzické konečnosti, již přesahuje nekonečná Duše, na kterou však v běžném shonu a hluku materiálního světa často zapomínáme. Tvorba J. Lhoty nám, někdy až zneklidňujícím a brutálním způsobem, připomíná a ukazuje vnitřní svět člověka se všemi jeho démony, kteří s námi běžně komunikují pouze ve snech nebo pohádkách. Pod povrchem kolektivní mentality současného lidstva vřou temné procesy, jejichž potlačení časem přináší destrukci a násilí ve vnějším světě, jak se naposledy několikrát ukázalo v průběhu 20. století. Naopak v jejich rozpoznání a integraci se skrývá velká naděje, že se podaří nalézt cestu k rozumnější a zdravější rovnováze. Pojďme tedy pohlédnout do kolektivního nitra prostřednictvím obrazů a kreseb Jiřího Lhoty, možná to nebude úplně příjemné, ale jistě přínosné a léčivé,“ zve na výstavu JUDr. Petr Lachnit, radní MČ Praha 5, který výstavu zahájí.
Mgr. Jiří Lhota, ak. mal. (1970), absolvoval AVU v Praze, má za sebou řadu kolektivních i samostatných výstav, je autorem mnoha grafických návrhů pro hudební skupiny a projekty různých žánrů, především se však věnuje malbě. Žije a pracuje v Ústí nad Labem, kde působil na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a nyní vyučuje na ZUŠ Evy Randové.
Jeho tvorba je záznamem ponoru do kolektivního nevědomí moderního člověka a zobrazením především stinných stránek hlubin lidské duše. Nicméně často v nich bývá přítomen i prvek ironie, satiry nebo úšklebek, měnící pro diváka perspektivu vnímání jeho díla.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
