Jeden svátek byl věnován „kacíři“, na jehož rehabilitaci stále marně čekáme. Ovšem Hus by měl zřejmě z průběhu vzpomínky v Betlémské kapli pocit alespoň částečného uspokojení. Římskou církev si tehdy znepřátelil především svoji snahou po její nápravě, odmítáním odpustků a přesvědčením, že církev má být chudá a věnovat se věcem víry, nikoli usilovat o moc. Účast katolických prelátů (včetně projevu) v Betlémské kapli by jistě chápal jako snahu římské církve poučit se a hledat cestu k nápravě. Asi by nám těžko uvěřil, že tatáž církev dnes usiluje o získání majetku, který v řadě případů vůbec nebyl v jejím vlastnictví, ale pouze ho pro naplnění svého poslání spravovala. A kdyby nebylo pomýleného Josefa II., kacíře Masaryka a protikatolického parlamentu po vytvoření samostatného Československa, který nezohlednil finanční a majetkové potřeby katolické církve výjimkami z pozemkové reformy, nemusela by se dnes vyčerpávat usilováním po statcích i dávkách a jistě by se s plnou vervou věnovala svému poslání, o kterém se jenom Hus naivně domníval, že ho lze naplnit i bez bohatství.
V každém případě účast katolické reprezentace na akci Československé církve husitské je dobrým znamením ekumenických snah. Jenom tady trochu postrádám rovnost vztahů mezi církvemi. Možná jsem se přehlédl, ale nevšiml jsem si, že by na svátek věnovaný památce věrozvěstů Cyrila a Metoděje vystupoval ve Velehradě některý představitel Československé církve husitské, ačkoli právě ta by měla být v duchu Masarykova odkazu symbolem pokračování české státnosti. Masaryk byl jediný politik dvacátého století, který po někdejším anglickém vzoru inicioval vznik národní církve, aby vymanil československý náboženský život z vlivu Vatikánu. Masaryk byl velkým ctitelem Husa – při pětistém desátém výročí jeho upálení dokonce nahradil na Pražském hradě prezidentskou standartu černou vlajkou s rudým kalichem. To tehdy vedlo k diplomatické roztržce s Vatikánem a papežský nuncius opustil na protest Prahu.
Je proto absurdní, když se politici katolické orientace a katolické církve hlásí k odkazu tradic masarykovské demokracie. Masarykovská demokracie je neslučitelná s postavením žen v katolické církvi i se způsobem jmenování prelátů do funkcí s výjimkou tajné volby papeže. Pro samostatné Československo byla katolická církev symbolem habsburského útlaku a habsburské protinárodní politiky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Lachnit
Jak se postavíte k výsledku voleb?
Budete respektovat vůli voličů a dáte šanci sestavit vládu tomu, kdo volby vyhraje? Řeší se teď třeba jmenování Babiše, který je trestně stíhaný, ale jestli to lidem nevadí a zvolí ho, neměl by dostat šanci sestavit vládu? A byl byste pro, aby trestně stíhaný člověk nemohl kandidovat? Třeba mě by to...
Další články z rubriky

7:04 Ministr Vlček: Je skvělé vidět úspěchy českých firem v zahraničí
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k úspěchům německé společnosti Škoda Auto v komunisti…
- 6:04 Rajchl (PRO): Duchody jsou u nás natolik žalostné, že se za ně nedá důstojně žít
- 4:29 Senátor Hájek: Dle justice už není nebezpečný. Možná nás i obohatí. Vyhoštění se nekoná
- 22:11 Balaštíková (ANO): Tohle není řešení. To je další výsměch
- 20:16 Turková (PRO): Brutálně ho zbili při odvodu. Na následky zemřel. To je Ukrajina
- 18:12 Senátor Hraba: Na profil mi chodí různé existence neschopné normální slušné diskuze