Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych sem zařadit nový bod na program této schůze. Tento bod bych chtěl zařadit jako druhý bod na pátek s názvem Transformace stávajícího modelu cizinecké policie zřízením útvaru cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, tedy Ředitelství služby cizinecké policie Praha a 14 odborů cizinecké policie ve vnitrozemí. Proč tento bod a tento název takto navrhuji?
Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
Chtěl bych tady podpořit paní předřečnici místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Janu Mračkovou Vildumetzovou. Jsem členem bezpečnostního výboru a obdrželi jsme takzvanou „strategii migrace" od vlády, po které jsme volali nejen my v různých oblastech, ať už je to bezpečnost, ať už je to zdravotnictví, ať už je to školství v souvislosti s tím obrovským přílivem migrantů z Ukrajiny v souvislosti s tím válečným konfliktem.
Já se domnívám, že se nejedná o žádnou strategii, ale že se jedná opravdu pouze o studii. V této takzvané „strategii" vlastně nemáme žádné termíny, nemáme tam žádné výhledy, nemáme tam prostě žádné predikce na nějaké delší období. My nevíme nikdo z nás, jestli ten válečný konflikt se ukončí za týden, za 14 dní, za měsíc, za půl roku. Ale měli bychom být - a to se domnívám - připraveni na to nějaké termíny mít, abychom podle toho mohli přizpůsobit případně naše podmínky, ať už třeba ekonomické nebo nějaké další.
Proč navrhuji transformaci služby cizinecké policie opět jako útvar s celorepublikovou působností? Cca před deseti nebo jedenácti lety došlo za předchozí vlády, tehdy pravicové vlády, ke změně systému cizinecké policie, kdy, já už jsem to tady říkal, jsme měli útvar s celorepublikovou působností, který měl cca asi 6 500 vyškolených, vycvičených, policistů rozprostřených po celém území České republiky nejenom tedy k ochraně hranice tehdy ještě, ale i k ochraně letišť a zejména odbory cizinecké policie ve vnitrozemí, které se zabývaly situací z hlediska udělování víz a dalších věcí.
Kdybychom tento model měli zachovaný, tak bychom nemuseli, domnívám se, ani tady přijímat speciální zákon Lex Ukrajina - to je 65 z roku 2022 - kdy jsme tady poskytli našim "hostům" z Ukrajiny víza dočasné ochrany. Mohli jsme postupovat podle stávající legislativy, která byla v té době platná a domnívám se, že by nám postačovala. Mohli jsme používat cizinecký zákon, mohli jsme používat azylový zákon.
Dneska máme problém s těmito hosty z Ukrajiny. Oni se nám po udělení toho víza dočasné ochrany nezdržují na jednou místě, cirkulují nám po České republice, jezdí mezi jednotlivými státy Schengenského prostoru, někteří se dokonce vrací na Ukrajinu, potom se zase vrací zpátky. Nemáme absolutní přehled o těchto lidech. Ta marginální skupina těch Romů z Ukrajiny s tím zdvojeným občanstvím nebo úplně bez dokladů, kdy prostě někam přijedou, vybydlí ubytovnu, počkají si na tu dávku a potom zmizí neznámo kam v tom širokém Schengenském prostoru, je prostě tím krásným příkladem, jak bychom to asi neměli dělat.
Já se tady ptám, proč jsme měli Evropu, proč jsme měli Schengenský prostor, proč jsme měli velice rigidní, těžký, přístup, než se u nás někdo mohl usadit a podobně. Tím zákonem 65/2022 jsme toto všechno prolomili. Ve své podstatě je to částečně redislokace té směrnice, na které se nikdy Evropa nedokázala dohodnout.
Pakliže bychom zřídili tento celorepublikový útvar opět, měli bychom jasnou nějakou strategii. Měli bychom ochranu vnější schengenské hranice zajištěnou, měli bychom specializované útvary rozprostřené v každém kraji. A troufnu si říct, že při naplnění početního stavu těchto policistů a vyčlenění ze stávajících řad policie opět pod celorepublikový útvar s celorepublikovou působností bychom zvládli i udělovat ta víza, ne Lex Ukrajina, nemuseli bychom zde přijímat takováto mimořádná opatření na jeden rok s možností nějakého prodloužení, ale zvládli bychom to za stávající legislativy.
Mohli bychom tedy udělovat jakýmkoli běžencům, nejenom z Ukrajiny, ale i v dalších migračních krizích víza za účelem strpění. Anebo jsme mohli postupovat podle azylového zákona. Ať ten cizinecký nebo azylový zákon je velice striktní. Prostě ta osoba, když prchá, ano, je jí poskytnuta nějaká pomoc, dostane se někam do toho místa určení, ale potom plní nějaké podmínky, které si může stanovit ten stát.
Tím Lex Ukrajina ve své podstatě jsme tady úplně otevřeli dveře, lidé nám tady pobíhají sem a tam, neplní naše zákony. I na bezpečnostním výboru jsme slyšeli z řad lidí, kteří se tím zabývají, že vlastně nemají žádnou páku na to, aby ty lidi někde přinutili, aby bydleli v nějakém místě, aby se někde zdržovali (váš čas), aby se hlásili. (Váš čas vypršel, pane poslanče.) Takže chtěl bych poprosit, zda byste podpořili navržení tohoto bodu do programu této schůze. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
