Většina našich občanů se narodila v Československu a mnozí si pamatují dvojjazyčnost společného státu, kterou tehdy nikdo neřešil. Do jisté míry nám to zůstalo dodnes, protože svazky se Slovenskem jsou navzdory snahám vlády premiéra Fialy je zničit, stále silné. O tom ale až později. Států, které mají na svém území dva nebo i více používaných jazyků, je hodně. Ovšem jen některé z nich vyřešily tuto situaci dobře, podobně jako Československo. Jedním z takových států je Bělorusko.

Jak to tam tedy vypadá dnes a jakým jazykem se lidé domlouvají? Jedná se o slovanskou zemi a už z názvu vyplývá, že mají něco společného s Ruskem. Ano, přímo s ním hraničí a byli dlouhou dobu součástí ruské říše, společně šli dějinami i v rámci Sovětského svazu. I dnes je s ním Bělorusko svázáno ekonomicky i politicky asi nejvíce ze všech postsovětských zemí. Jednu věc ovšem vyřešilo hned na začátku své existence v 90. letech – jazykovou otázku.

Ve Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) bylo celkem 15 svazových republik, z nich každá měla svůj oficiální jazyk, přestože ruština byla státním jazykem na celém jeho území. V Rusku byla situace jiná, tam si vystačili na většině území s ruštinou, kromě autonomních republik, jako byl Tatarstán, Komi, Sacha atd. Na Ukrajině byla ukrajinština na stejné úrovni s ruštinou, v Kazachstánu zase kazaština, v Gruzii gruzínština a tak dále. Celkový výčet oficiálních jazyků SSSR byl koneckonců vidět i na sovětských bankovkách, kde byl nominální hodnota překládána do všech ostatních čtrnácti oficiálních jazyků. Bělorusky to bylo hned na druhém místě po ukrajinštině.