Mají problém na hranici s hranicí: až se 1. ledna příštího roku probudíme, začne 31. rok bez Československa. Vzpomněl jsem si na to v souvislosti s výroky slovenských politiků, kteří nelibě nesou kontroly na česko-slovenské hranici kvůli přílivu běženců. Slovenští představitelé ne příliš nahlas přiznali, že ostraha slovensko-maďarských hranic je nad jejich síly. Orbán už má jiné zájmy, než provozovat radikální protiimigrační politiku. Proto je balkánská cesta běženců přes Maďarsko, Slovensko a Česko tolik populární. Slováci by si však měli uvědomit, že jejich velké sympatie pro ruskou válku na Ukrajině a velkouherská šála na Orbánově krku za jistých okolností nemusejí skončit jen obnovenou hranicí česko-slovenskou. Docela mě zaskočil nedávno jeden historik moderních dějin když řekl, že Slováci se stále více poohlížejí na Východ. Asi jsem si trochu za fasádou sympatické prezidentky Čaputové nevšímal skutečného slovenského dění. Preference Roberta Fica už zase stoupají, pracovníci slovenské televize ho nechali 17. listopadu krákat celou hodinu nestoudnosti v přímém přenosu. A i když naše republika na tom není zrovna nejlépe, tak přesto se mně stále vrací to, co jsem si jako Čechoslovák říkal celých třicet roků: "Stálo to za to?".
Ing. František Laudát
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
