Olympijské hry byly vždycky označovány za svátky sportu, přátelství, mládí a fair play. Dnes zahájené zimní olympijské hry v Pekingu jsou symbolem krachu ideálů olympionismu. Největší diktatura světa již od samého začátku zneužívá celou akci k propagaci svého režimu. Olympijský oheň do svých rukou vzal i člověk, který vlastníma rukama zabil několik indických vojáků. Soutěžit o medaile budou sportovci v zemi, kde jsou v internačních táborech terorizováni Ujgurové, kde je ničena svoboda Hongkongu, kde je systematicky ničena tibetská kultura, kde jsou zavíráni oponenti režimu a svobodný Tchaj-wan je skoro každodenně zastrašován. Nikde na světě nejsou zneužívány moderní technologie na sledování občanů v míře, jako se to děje v komunistické Číně.

Klub angažovaných nestraníků v prosinci loňského roku vyzval premiéra Fialu, aby česká republika diplomaticky bojkotovala olympiádu stejně, jako to učinily USA, Kanada, Austrálie, a další země. Jsem rád, že vzkaz sympatií a podpory obětem režimu nakonec svojí neúčastí politiků vyslala nedávno i česká vláda.

I v české společnosti slyšíme různé názory na pořádání olympiády. Některé známé osobnosti oznámily, že olympiádu nebudou sledovat a vyjádřily pohoršení nad porušováním lidských práv v Číně. Jiní odmítli údajnou „politizaci“ sportovní události. Ti zřejmě mají jiné životní priority – chvilkovou zábavu, odpočinek u televize,… než je otázka utrpení lidí a porušování jejich práv.