Linda Žaludková: "Mně překvapilo, že ani jeden se neumí prát." Na tento komentář jsem reagoval odpovědí, že už ani ty rvačky nejsou, co bývaly za mého mládí.

Pamatuji si, že u nás na Vysočině každá správná taneční zábava měla svoji rvačku. Většinou se někde v sále ozvala rána, přihlížející udělali něco blízkého kruhu a sledovali a komentovali průběh souboje. Osobně jsem zažil scénu, kdy jeden notorický návštěvník všech zábav v širokém okolí chtěl mít přehled, tak vylezl na úzká vysoká kamna, jaká bývala například v obecních školách. Bohužel mu jeden šprýmař podpálil nohavici a počet rváčů se rázem zdvojnásobil. Jindy zase jednomu hajnému od Havlíčkova Brodu můj známý ze srandy zapalovačem podpálil dlouhý vousy. Lesní je sice uhasil, ale to byl takový smrad z těch spálených vousů, že to taky skončilo karambolem, protože se ostatní hajnému smáli, že smrdí.