Chtěl vrátit Británii svým voličům, ale místo toho schytal řadu politických facek během několika hodin: britský premiér Johnson to během několika hodin schytal takovým způsobem, že na to nezapomene. Nepochopil, že už mu lhaní v křesle premiéra nepomůže, teď musí o něčem rozhodovat a něco řešit. A v tom je, jako většina tlučhubů, slabý. Z jeho vlády mu sběhnul bratr, který ho zřejmě někam pošle doma, ale nechtěl to ventilovat. Potom odešel od Konzervativců jeden poslanec, čímž Johnson ztratil v Dolní komoře většinu. Následovalo vyloučení 21 poslanců za to, že se v hlasování odmítli podílet na Johnsonově bláznovství, včetně vnuka Churchilla. Tím to neskončilo. Přes jeho odpor byl prohlasován v Dolní komoře zákon, zakazující divoký brexit bez dohody a následně neuspěl s vypsáním předčasných voleb. A tak z celého příběhu britské politické krize zbylo jen Johnsonovo mlácení hubou před sídlem britských premiérů.