Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, já navážu na předchozí vystoupení, která jste tady slyšeli. Slyšeli jste o lunaparcích. Já jsem to vystoupení měl připravené již dříve, neměnil jsem ho, takže se v něčem možná budu opakovat nebo se dotknu stejných věcí, ale samozřejmě díky tomu, že zákon o ochraně přírody, byť v té ořezané podobě, která se týká pouze Šumavy, tady již byl několikrát.

Senát, který byl doplněn nedávno o zvolenou třetinu svých členů, se uvedl na českou politickou scénu v uvozovkách úpravami návrhu zákona č. 144/1992 Sb. dne 18. ledna 2017 z mého pohledu velmi nešťastným způsobem.

Děkuji. Ani se mi nechce věřit, že většina senátorů úmyslně svým hlasováním otevřela cestu k další vlně vykořisťování krajiny. Zdůrazňuji vykořisťování krajiny. Jinak totiž nelze nazvat proces, v němž poměrně úzká skupina polistopadových zbohatlíků poté, co proměnila krkonošská údolí na lunaparky, zatoužila po osobní privatizaci pro změnu jižních hraničních hor. Vily, vystavěné na kopcích tak, aby majitelé měli dobrý výhled, ve kterém jim nebude překážet to, co sami budují, to je vize jejich podoby české krajiny.

Leckde už je to dneska realita, nemusíte chodit pro příklady příliš daleko. A to je vize, kterou čeká Šumava, pokud bychom přistoupili na senátní návrh zákona.