Vždycky jsem si říkala, že ty sluníčka nechápu, protože vlastně neznám jejich myšlenky a důvody proto, co si myslí. Na dovolené jsem se nechtěně dala do řeči s jedním Němcem, který se mnou a manželem seděl u jednoho stolu. Byla z toho zajímavá a místy až ostrá výměna názorů. Byl to německý vítač. Poprvé jsem měla možnost se s takovým člověkem bavit u jednoho stolu, aniž bychom se tam za tím účelem potkali.

Pán nám říkal, že by nedokázal upřít bezpečí a blahobyt člověku třeba ze Somálska. Řekla jsem mu, že Evropa nikdy nepojme celou Afriku a Arabský poloostrov. Řekl, že ti co k nám zamíří, se k nám vejdou. Řekla jsem mu, že na to Evropa ekonomicky nemá a Německo už vůbec ne. Dostala jsem přednášku, jak jsou Němci ekonomicky silní a že za tím úspěchem je Makrela. Že mají minimální nezaměstnanost a ekonomice se vede výtečně, protože jsou největší exportní ekonomikou na světě.

To jsem se ze srdce zasmála a připomněla mu fakt, že když jedu přes SRN, tak tam lidé jezdí čím dál staršími auty a silnice už nejsou nové, ale zalátované jako u nás. To se urazil. Pak mi dal přednášku, že SRN musela vzít východní státy (ČR, PL, SR atd.) do EU, protože pro Německo bylo nebezpečné, mít tak závistivé sousedy. To jsem se zase naštvala já a zeptala se ho, jestli si fakt myslí, že by je ČR napadlo. Řekl, že my ne, ale Polsko jo. Řeknu Vám, to byl materiál.