Soči je totiž jen vrcholek hory vyčnívající zpod tajícího ledovce. Jsme svědky extremizace počasí po celém světě. Nebývale teplý počátek zimy na Sibiři. Vlny veder, such a požárů v Austrálii, více než rok trvající sucho v Kalifornii, státu, který se počtem obyvatel vyrovná Česku, Slovensku a Rakousku. Rekordní záplavy ve Velké Británii, kdy v některých oblastech prší s přestávkami již několik měsíců. Ve Slovinsku v důsledku rozsáhlé ledovky na čas zmrzlo vše, půlka lesů v zemi je zničena, protože stromy pokryté ledem popraskaly. Změny se dějí, globálně vzato třeba ne tak patrné, ale jednotlivci je pociťují fatálně.

Zatímco veřejný anonym soudí, že globální oteplování se nám jaksi zastavilo, odborníci před pár dny zveřejnili studii v časopise Nature Climate Change, která popisuje Tichý oceán jako chladící zařízení země. Většina přebytkového tepla se uložila do hlubokých a chladných vod oceánu. Žel zároveň varují, že tento mechanismus nebude trvat věčně.

Pokud by skleníkové plyny nefungovaly tak, jak víme, že fungují, byla by přirozená průměrná teplota vzduchu nad jedním metrem zemského povrchu přibližně minus 17 °C. Problém tedy je v rostoucí koncentraci skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Přitom loňský rok vzrostla jeho koncentrace vůbec nejvíce v historii měření.