„Je mi opravdu velkou ctí předat jménem naší městské části Čestné občanství Prahy 1 in memoriam, jež bylo uděleno člověku příkladně statečnému; vojákovi, který svému národu sloužil věrně a neokázale, a to až do posledního okamžiku,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který slavnostní ceremoniál na Staroměstské radnici vedl.

Josef Bílý se narodil 30. června 1872 do selské rodiny z Ochozu u Zbonína nedaleko Písku. Obecnou školu navštěvoval ve Varvažově, odkud přešel na Císařsko-královské gymnázium v Písku, které zakončil v roce 1888. Následující čtyři roky pak byl frekventantem kadetní školy v Terstu. Ve svých dvaadvaceti letech byl povýšen na poručíka pěchoty a v letech 1898 až 1900 studoval na Válečné škole ve Vídni. Od roku 1908 dva roky učil taktiku a pořádkovou přípravu v kadetní škole pěchoty ve Vídni.

„Kromě studia působil v období před vypuknutím první světové války u několika vojenských jednotek a jako už zkušený důstojník byl 18. srpna 1914 nasazen v hodnosti majora nejprve na ruskou frontu, kde se zúčastnil bojů v Haliči a Karpatech. Poté bojoval na italské frontě, kde byl v roce 1915 u Doberda zraněn. Po vyléčení se následující rok vrátil a až do konce války působil jako velitel na italské frontě,“ popsal Oldřich Lomecký.

Po vzniku Československa se Josef Bílý jako správný vlastenec už v listopadu 1918 přihlásil do nově vznikající československé armády. A přestože do konce první světové války zůstal v řadách rakousko-uherské armády a většina vysokých důstojníků prvorepublikové armády pocházela z řad legionářů, byl tehdy plukovník Bílý už natolik respektovaným vojákem, že se stal jednou z mála výjimek v nové československé armádě.