Josef Šlerka úvodem hovořil o tom, proč má veřejnoprávní televize své nezastupitelné místo zejména v krizových situacích. „Víme, že ve chvíli, kdy jsou povodně, kdy startuje covidová pandemie, kdy začíná válka, všechny tyto okamžiky, který si všichni dobře pamatujeme, v tu chvíli se zapíná ta veřejnoprávní televize a najednou se ta minoritní ČT24 v podstatě stává tím dominantním signálem,“ uvedl.
„Na pár hodin udělá tu službu, kterou má udělat. To znamená, není to tak, že by třeba mladí nekoukali na televizi. Oni na ni nekoukají průběžně, ale jsou okamžiky, kdy i mladí z té televize sednou,“ upozornil na to, jak se v těchto momentech mění divácké chování napříč generacemi.
Moderátor Daniel Stach zmínil i debaty kolem vysílání StarDance na České televizi a vysvětlil, proč podle něho tento formát dokáže spojovat různé věkové skupiny. „U StarDance data ukazují, že se vlastně dívají děti od 4 let, že se dívají třeba čtyři generace. StarDance opravdu propojuje generace,“ odpověděl v podstatě na otázku, zda podobný pořad patří na obrazovky veřejnoprávního média.
V souvislosti s diskutovanou StarDance Šlerka připomněl, že role veřejnoprávních médií není jen informovat, ale stojí na třech pilířích – informování, vzdělávání a také zábavě. „Když nebudou veřejnoprávní média bavit, tak klesne šance na to, že si to zapnete na ten zbylý objem té služby,“ řekl s tím, že se tyto role často uměle oddělují, i když by měly fungovat společně.
Josef Šlerka se vyjádřil i k otázce, kdo vlastně definuje veřejný zájem, a upozornil, že jde o pojem, se kterým se často pracuje velmi volně. „Veřejný zájem je hezký termín, který si každý ohýbá podle toho, co potřebuje,“ uvedl.
A zdůraznil, že veřejnoprávní média mají jasně dané povinnosti ze zákona – zejména zajišťovat pluralitu a diverzitu, i když to nemusí být vždy divácky atraktivní. Podle něj právě Česká televize dává prostor národnostním menšinám nebo menším politickým stranám, které by se jinak na obrazovky komerčních stanic často nedostaly.
Stach: Ne každý názor patří do vysílání
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
„Česká televize nemá být hlásná trouba všeho a všech, který si myslí, že zrovna tohle by všichni měli slyšet,“ odmítl představu, že by veřejnoprávní televize měla fungovat jako platforma pro jakýkoli názor bez ohledu na jeho relevanci.
K tomu Šlerka vysvětlil, že dřívější důraz na vyváženost vedl k tomu, že média jen stavěla proti sobě jednotlivé názory. Zásadní problém podle něj nastal ve chvíli, kdy se z veřejného prostoru začala vytrácet „elementární úcta k pravdě“. Na otázku, jak pracovat v politických debatách s hosty, kteří šíří nepravdy, zdůraznil roli moderátora: „Je to tou připraveností moderátorů a jejich schopností debatu vést způsobem, který není pět minut pro Žida a pět minut pro Hitlera.“
Veřejnoprávní média se podle něj někdy dostávají do „zajetí“ jednoho tématu, které pak přebíjí vše ostatní. „Když se podíváme třeba na celou debatu o jmenování - nejmenování Filipa Turka ministrem. V jednu chvíli to pro mě bylo až bolestivé ve veřejném prostoru poslouchat,“ řekl, že debaty ztrácejí obsah, protože se místo podstatných témat opakuje stále jedna otázka.
Moravec jako symbol i problém
Stach, který je jednou z tváří iniciativy zaměstnanců ČT a ČRo proti změně financování veřejnoprávních médií, otevřel téma útoků na instituce, jako je Česká televize, a jejich dopadu na demokracii. Josef Šlerka k tomu dodal, že právě Václav Moravec se stal symbolem celé instituce. „Vlastní útoky na Václava Moravce byly útoky na tu instituci,“ uvedl.
Jedním dechem dodal, že Česká televize se dostala do stavu, kdy je obtížné ji kritizovat bez okamžité nálepky. „Česká televize se v posledních letech stala malinko nekritizovatelnou, bez toho, aniž by člověk okamžitě nebyl obviněn z toho, že jde na ruku nějakým politikům,“ všímá si Šlerka. Podle něj to může být pro instituci škodlivé, což ilustroval právě na pořadu Václava Moravce. „Ten pořad se určitým způsobem přežil. Myslím si, že měl změnit formát už dávno,“ řekl, že příliš dlouho jsme se dívali na ty samé tváře. „V určitých chvílích vidíme zkostnatění těch věcí,“ doplnil.
„Myslím si, že se z Václava Moravce stal symbol, který neumožňoval spoustu kritiky, která by byla oprávněná,“ pokračoval Šlerka. „Legitimní je debata o tom, jestli je v pohodě, že Tomio Okamura tam někdy nebyl pozvaný, to je naprosto legitimní debata,“ připustil. Avšak upozornil, že pozornost by se měla víc zaměřit na důvěru diváků a jejich vnímání veřejnoprávní televize.
„Lidi mají Českou televizi hrozně rádi, oni by chtěli, aby byla ještě lepší,“ řekl. Jde podle něj o voliče opozičních i vládních stran. „Jsou lidi, kteří mají pocit, že dostatečně neslyší svůj hlas v té televizi. A že mají pocit, že jejich hlas je marginalizován,“ míní.
Vůči Šlerkovu pohledu se Daniel Stach vymezil a odmítl, že by Česká televize nebyla schopná snášet kritiku. „Myslím si, že konstruktivní kritika, která je opravdu konstruktivní, konstruktivně vedená a udělaná... já ji třeba zažívám. Lidi se ptají, konstruktivně se ptají a kritizují.“
Jako zásadní slabinu ale označil něco jiného – nedostatečnou komunikaci směrem k veřejnosti. „Česká televize neumí vysvětlovat, co dělá. My to prostě dlouhodobě neumíme,“ uvedl a dodal, že si nemyslí, že by se formát nedělní politické diskuse vyčerpal.
V neposlední řadě se Josef Šlerka vyjádřil také k debatám o zrušení koncesionářských poplatků a upozornil, že při odstupu od politických slibů vychází současný model jako „extrémně funkční“. Připustil, že prostor pro debatu existuje, ale spíše v rovině dílčích úprav než zásadních změn. „Mohli bychom se bavit o tom, jestli platba za domácnost není jednodušší, srozumitelnější... mohli bychom se bavit o tom, jak drobně vylepšovat ten systém, který máme. Nemáme krom toho politického slibu žádný rozumný důvod, proč bychom ho měnili,“ konstatoval.
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.






