Vím, že se do toho nikomu nechce. Je to zpochybnění dogmatu, jež bylo pro pravici posledních několik dekád stejně zásadní jako je multikulturalismus pro neomarxistickou levici. A obávám se, že podobnost obou ideologických dogmat je mnohem bližší, než nám bude milé; ostatně to je ten důvod, proč pravice nechce přes všechny okolnosti, které jí k tomu nutí, zatím stále jasně říct - globalismus je mrtvý.

Pro pravici znamená globalizace směřování k bezbřehému celoplanetárnímu trhu, v němž budou vládnout stejná pravidla pro všechny, nijak nelimitující volný pohyb produktů, zboží, služeb a pracovních sil. To je ideál, jehož naplnění by mělo přinést ekonomický a v důsledku také politický ráj na zemi.

Už v této chvíli by mělo být jasné, že na celé myšlence je cosi podezřelého. Jak se vlastně liší od celoplanetárního ráje levice? Neomarxisté přece také sní o jednotě, podřízení všeho a všech univerzálním hodnotám pravdy a lásky, o celoplanetární bratrské sepjetí všech černoušků, homosexuálů a feministek, zachraňující planetu před globálními hrozbami. Ano, samozřejmě chápu rozdíl mezi tržištěm a politickou diktaturou, ale ptám se - je ten rozdíl skutečný? Je opravdu rozdíl mezi oním rájem jedné pravdy tržní a rájem jedné multikulturalistické pravdy? Říkám vám, že není.