Milí přátelé,

blíží se třicáté výročí čehosi, co kdosi nazval sametovou revolucí. Máme-li být na co hrdí, tak především na to, že při onom mocenském převratu netekla krev. Zbavili jsme se totality s lidskou tváří, abychom otevřeli brány totalitě nelidské, cenzuru projevu jsme zavrhli, abychom ji povýšili na cenzuru myšlení. Taková je alespoň moje draze zaplacená zkušenost, která si ovšem neosobuje právo tvrdit, že úhel jejího pohledu je ten jediný správný. Je však opravdu co oslavovat?

Není těžké odhadnout, která masmédia už dnes k výročí oné události vyrábějí prefabrikáty odhalující, jaké že štěstí nás to tenkrát potkalo. A ruku v ruce s tím i fejky o událostech v uplynulých třiceti letech, o mírumilovných akcích NATO či USA, o obranném charakteru základen budovaných podél hranic Ruska, o svobodě vývozu majdanovské demokracie a pochopitelně o ďábelském Putinovi, který svojí propagandou ovlivňuje snad i pohyb galaxií. Musíme prostě konečně pochopit, jak dobře to s námi globalisté myslí.

V rámci takto připravované „osvěty“ obyvatelstva lze očekávat stále pokleslejší pokusy o dehonestaci všeho vlasteneckého a pronárodního. Pojmu vlast se budou „experti“ snažit dát nový a velmi smutný obsah. Hodnoty a významy pojmů budou převraceny vzhůru nohama, vlastenectví bude zaměňováno s vlastizradou, z bílé se stane černá, z pravdy lež. Dozvíme se, že vlast je již přežitkem, že klasická rodina už není základem státu, že tradiční hodnoty jsou jen směšným  reliktem totality. S údivem začneme zjišťovat, že co dřív bylo trestné, to je vlastně čestné, a naopak. Že normálnost je úchylností a úchylnost je normou.

Orientace v očekávaném vodopádu mediálních sugescí nebude tudíž pro apolitického posluchače úplně jednoduchá. Ano, může použít osvědčený klíč, že co publicistika ČT vychvaluje, to nadálku zavání lumpárnou, a co naopak dehonestuje, to si zasluhuje gloriolu svatozáře. V rámci ochrany proti infekci mediálním morem však přesto neuškodí několik krátkých úvah o tom, co pojem vlast zahrnuje. Mnozí budou schopni následující výčet rozšířit, pro jiné bude naopak příliš širokým. Ale většina o něm bude přemýšlet. Co více si lze přát pro osvobození celé společnost z matrixu lží?