Lidé by v tomto čase měli mít k sobě blíž, pohodu, klid a lásku ke svým bližním ve svých srdcích. Současnost však zahlcuje veřejný prostor zprávami o terorismu, válkách a strachu, kde opět Islámský stát zaútočí. Ostrůvkem v čase těchto dění bylo včerejší setkání studentů a lidí na Albertově. Několik tisíc si jich připomnělo 17. listopad, který museli díky shromáždění příznivců prezidenta Zemana odložit o několik dnů. Studenti a další lidé si připomněli 17. listopad 1939 a 1989. Setkání se účastnili také rektoři vysokých škol, kteří tuto akci zaštítili. Zazněly studentské proslovy i proslovy rektorů. A tak si řekněme, že 17. listopad patří přes všechny snahy Zemanových příznivců přece jen studentům, což je dobře. Zamysleme se i nad tím, že v naší republice nesmí zvítězit xenofobie a rasismus, že není možné v každém utečenci hledat teroristu a je bezpodmínečně třeba, aby se svět spojil proti Islámskému státu, jenž bez varování útočí na zcela nevinné lidi, a to, co se stalo v Paříži a na Sinajském poloostrově může tak postihnout i naši zem. Každý z nás může svou troškou přispět k tomu, abychom nejen v tomto předvánočním čase žili v pohodě a klidu, a aby i ostatní lidé mohli žít v zemích, odkud pochází, a nemuseli tak utíkat před válečnými hrůzami. To bylo i jedno z poselství, které vzkázali mladí studenti při svém setkání na Albertově.