To, jak překotně dochází k takovému citelnému zásahu pro Moravskoslezský kraj a lidi závislé na práci pro OKD, je hrozivé. Tato situace má minimálně dvě zásadní roviny ze strany státu. Jednak se jedná o zcela chybně řešenou privatizaci OKD, kdy stát nenastavil podmínky, které by deklarovaly adekvátní povinnosti pro soukromé majitele, pokud jim svěřuje takovýto specifický majetek. Nejedná se tedy úplně o klasické podnikání. Neboť už z preambule Ústavy ČR vyplývá, že máme střežit a rozvíjet zděděné přírodní bohatství. Druhým následným problémem ze strany státu jsou překvapení a nepřipravenost na podobnou situaci. Funkční stát přeci musí rozhodovat strategicky s dlouhodobým výhledem a být si vědom potenciálních rizik. Nyní zažíváme, že jsou všichni udiveni a na poslední chvíli řeší, jak ze situace ven. Musí to být samozřejmě s minimálními dopady na peněženku daňového poplatníka a zaměstnanost v kraji, nikoliv sanovat soukromý byznys.

Finančník Bakala, který pro jistotu žije převážně ve Švýcarsku, vyždímal z privatizace maximum. A teď už je potřeba z věci co „nejšikovněji“ odejít. Ziskové byty si ponechal na pronájem, a to proti všem původním slibům o jejich prodeji do rukou nájemníků za netržních podmínek, vzhledem k tomu jakou výhodnou cestou k nim přišel. To vše bylo umožněno podivnou privatizací, kterou dokončil nynější premiér Bohuslav Sobotka v roce 2004, kdy byl ministrem financí. Privatizace je nyní u soudu. Doufejme, že se podaří rozkrýt skutečné pozadí celého procesu.