Uber Technologies Inc. je americká nadnárodní dopravní a mobilní společnost umožňující objednání přepravy osobním automobilem. Mobilní aplikace Uber umožňuje zákazníkům s chytrým telefonem zadat žádost o jízdu, která je následně předána řidičům zapojeným do sítě Uber, kteří využívají k přepravě zákazníka své vlastní auto. Jedná se tedy o spoluspotřebitelství. Tato služba je dostupná ve více než 300 městech po celém světě a její obchodní model se snaží již napodobovat další firmy. Některé státní úřady však zpochybňují zákonnost Uberu tvrzením, že cestovat s řidičem bez licence o provozování taxislužby je nebezpečné a nelegální. Proto byla tato přepravní služba z několika zemí stažena. U nás Uber funguje od roku 2014 v Praze a v lednu 2017 učinil neúspěšný pokus být v Brně.

Ovšem z pohledu zákazníka bych rád podotknul, že stav a důvěryhodnost některých oficiálně licencovaných a povolených taxi služeb je také diskutabilní. A cena dopravného také není zcela zanedbatelnou položkou. Navíc si myslím, že na existenci této služby na našem trhu se spolupodílejí právě nepoctiví taxikáři. Co nám nabízejí oproti jasně dané a smluvní ceně společnosti Uber? Každý z nás se již určitě stal obětí nepoctivého taxikáře. Co proti němu jako občan zmůžu? Můžu se proti předražení na místě ohradit. Pokud se mi nedostane uspokojivého vysvětlení, můžu řidiči sdělit, že tuto předraženou cenu nezaplatím a že zavolám policii. Ale budu riskovat to, jak se daný řidič v tom okamžiku zachová? Pokud jsem však již tuto předraženou cenu zaplatil, můžu dát podnět ke kontrole České obchodní inspekci nebo podat stížnost na konkrétního provozovatele taxi příslušnému magistrátu. Tedy pokud si budu zpětně pamatovat číslo taxíku nebo jeho SPZ a uložím si účtenku z taxametru. Tyto stížnosti mi samozřejmě ale peníze zpět nevymohou. Pak už mi zbývá jen domáhat se práva soudní cestou v občanskoprávním sporu, kdy břímě dokazování mé újmy bude ležet výhradně na mně. Položit si zde otázku, zda se mi to nakonec vyplatí, je asi zbytečné.