Předkládané zákonné opatření Senátu vychází z návrhu zákona stejného názvu, který byl dne 12. září 2013 zamítnut Senátem. S ohledem na omezený časový prostor, který je dán na přípravu návrhu zákonného opatření Senátu (1 týden), byla zvolena koncepce maximální zdrženlivosti ohledně zásahů do textu schváleného Poslaneckou sněmovnou. Pro tuto koncepci hovoří i skutečnost, že časový harmonogram neumožňuje konat mezirezortní připomínkové řízení. Ambicí Ministerstva financí tak nemohlo být návrh obsahově měnit. Výjimku tvoří tři věcné okruhy. První dva se týkají problematiky zdanění investičních fondů a osvobození dividend a podílů na zisku od daní z příjmů. Příslušná ustanovení byla v návrhu zákonného opatření Senátu upravena v souladu s připomínkami, které k těmto tématům zazněly v Senátu. Třetí okruh, který je zapotřebí řešit odlišně od původního návrhu zákona, představuje problematika veřejné prospěšnosti. V návrhu zákonného opatření Senátu je nutné zohlednit skutečnost, že ze strany Senátu došlo k zamítnutí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti.

Současně s výše zmíněným návrhem zákonného opatření Senátu je předkládán návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, který reaguje na zamítnutí návrhu zákona téhož názvu Senátem. I v tomto případě je nutné předejít negativním dopadům spojeným s nepřizpůsobením stávající úpravy daně z převodu nemovitostí rekodifikaci soukromého práva. Omezený čas na přípravu nedává Ministerstvu financí ani u tohoto návrhu prostor pro zásadní změnu koncepce, kterou Ministerstvo financí považuje i přes některé výtky za správnou. Na základě připomínek, které zazněly v Senátu, však bylo přistoupeno k dílčí změně v pojetí poplatníka. V případě koupě nebo směny nemovité věci si budou moci smluvní strany zvolit, kdo bude poplatníkem daně. Může jím být buďto prodávající s tím, že kupující bude ručitelem, nebo jím bude přímo kupující.