Vyjadřují se politici, lidé se dohadují na sociálních sítích a objevily se i myšlenky, že Norsko je přeci tak vyspělá země, že se tam věci jako neodůvodněné odebírání dětí nemohou stát. Česká vláda se k těmto úvahám ráda přiklání a snaží se kauzu bagatelizovat. Pojďme tedy nahlédnout na tento případ ještě z úplně jiného úhlu pohledu.

Především chci zdůraznit, že v Norsku nemá krizovou péči o děti na starosti jen stát. Instituce, která vykonává samotný odběr dětí - Barnevernet - sice státní je, ale na odebírání dětí má ziskový motiv řada soukromých firem, které jsou na rozhodnutí Barnevernu přímo navázané.

Následnou péči o odebrané děti totiž vykonávají soukromé firmy, z nichž největší je společnost Aleris, patřící finanční skupině AB Investor. Jejím vlastníkem je švédský miliardář Gir Wallenberg, který podle deníku ABC Nyheter lobboval za to, aby co nejvíce dětí bylo svěřováno do péče firmám. ABC Nyheret také udává, že podle údajů z roku 2008 Norsko vyplatilo soukromým firmám v přepočtu více než čtyři miliardy českých korun za péči o děti (ABC Nyheter, 2010).