Pro zajímavost, minimální mzdu neznají v Dánsku, Rakousku, Kypru, Švédsku, Itálii a Finsku. Přitom se zcela jistě nejedná o země s vysokou mírou chudoby. Naopak, až na Itálii a Kypr je lze považovat za bohaté ekonomiky. Považuji tedy tuto snahu za nošení dříví do lesa.

Co mě zarazilo ještě více, jsou myšlenky, že by minimální mzda měla být v jednotlivých státech stejně vysoká. To je absolutní ekonomický nesmysl, který by vedl k likvidaci ekonomiky především států střední a východní Evropy, ale i jižních států, které již teď mají ekonomické problémy.

Než vysvětlím proč, dovolím si krátkou historickou vsuvku. Minimální mzda nevznikla primárně pro zlepšení postavení pracujících, ale v USA měla sloužit k zachování pracovních míst pro bílé. Po válce Severu proti Jihu totiž najednou bylo na trhu mnoho bývalých otroků, kteří byli ochotni pracovat za méně než bílí a tedy jim brali práci. Pro ně totiž i tato nízká mzda byla více, než to co měli předtím jako otroci. Aby tedy nebyli zaměstnáváni na úkor bílých, byla zavedena minimální mzda.