Za své přitom vzalo mnohé: nejen povědomí o národních vrcholech – i pádech - , ale také o konstantním globálním rozměru moderního (novočeského) češství. Jen s údivem čas od času zjišťujeme, kde a jak naši lidé poznamenali svou činností daleké kraje. To, co platí pro dálavy, překvapí o to víc tam, kde bychom to čekali nejméně: v našem nejbližším geografickém sousedství.

Nejen Poláci či Italové, Nizozemci a Slovinci, jak uvádějí oba čeští editoři v úvodní studii, jež je součástí této pramenné edice, ale i Češi odedávna vyráželi za prací do sousedství. Bylo-li to v podunajské monarchii, považovalo se to za pohyb uvnitř státu. Ale krajanské kolonie vznikaly také na východ i západ v bližším sousedství habsburskolotrinského mocnářství. To, co zachytil Eduard Bass ve svém slavném románu CIRKUS HUMBERTO, sezónní putování lidí zejména ze západních a jižních Čech za prací, bylo východiskem vzniku a budování krajanských komunit i tam, kde bychom to čekali nejméně – na území našich západních sousedů, a to v těch částech, které byly také na opačném konci velké středoevropské velmoci. Jejich odolnost a svéráznost byly tím silnější, oč vyvinutější a sebevědomější byla národní společnost, z níž přicházeli.

Jeden z největších znalců česko-německo-rakouských vztahů a dějin socialistického dělnického hnutí na přelomu předminulého a minulého století mezinárodního věhlasu Jiří Kořalka spolu se svou zesnulou ženou Květou obohatili před časem naše poznání západních krajanských minorit o další důležitý, byť relativně malý kamínek v této rozmanité mozaice lidských osudů: všimli si a zpracovali pozoruhodnou pramennou edici četných spolků českých dělníků působících mezi devadesátými lety a propuknutím první světové války v západním Německu s poněkud delším, avšak výstižným názvem ČEŠI V PORÝNÍ A VESTFÁLSKU 1890–1918  / Edice úředních spisů z německých, českých a rakouských archivůa dopisů z českých dělnických časopisů / Průhled do činnosti Sekretariátu českoslovanských zahraničních spolků v Lidovém domě.  Týká se to tedy části, která tradičně od dob Velké francouzské revoluce patřila nejen k nejprobudilejším, ale i hospodářsky nejrozvinutějším. Do Porúří a Vestfálska, do těch částí současného Německa, které i dnes, po své zdařilé strukturální konverzi, patří k vůbec nejlidnatějším, nejvyspělejším, ale také nejkulturnějším spolkovým zemím nejsilnější a vůbec nejzdatnější evropské ekonomiky naší současnosti.