Ministr má pravdu v tom, že nová zónace nebyla doposud projednávána a schválena. Tedy, že součet přírodních a přírodě blízkých zón není 51 %. Je pravdou, že uvedená novela zákona umožňuje v zóně přírodě blízké zasahovat proti kůrovci, ve skutečnosti to však není možné.
Od 1. července 2017 platí "Příkaz ředitele o způsobu péče o ekosystémy NPŠ v dílčích plochách" a "Příkaz ředitele - postup proti kůrovcům v členění porostů podle dílčích ploch a s ohledem na jádrové území výskytu populace tetřeva hlušce". Přílohou uvedených příkazů jsou "mapy dílčích ploch".
Z těchto map je pouhým okem zřejmé, že dílčí plocha A+B zaujímá nejméně 51 % území NP Šumava na pozemcích ve vlastnictví státu. V příkazech ředitele NP jsou vyjmenovány povolené zásahy v jednotlivých dílčích plochách zejména tyto:
1.) Dílčí plocha A (tmavě zelená v mapě).
2.) Dílčí plocha B (světle zelená v mapě).
V dílčí ploše A+B se neprovádí žádná protikůrovcová opatření, tj. nezpracovávají se stromy vyvrácené a polámané větrem a kůrovcem napadené. Zde se nesmí vysazovat stromky a to ani buk a jedle, které v těchto lesích vymřely a bez lidského zasahování tam nikdy nebudou. Stejný zákaz pro výsadbu platí pro dílčí plochu C, D1, D2.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
