Poradcem v lesnictví Martanem byla petice předána do Poslanecké sněmovny 17. září 2015 do rukou místopředsedy PS Jana Bartoška a za účasti poslanců Jiřího Junka a Jana Zahradníka. .
Petice požaduje zachovat doposud zelené vzrostlé lesy na území Národního parku a CHKO Šumava, které chrání zdroje spodních a povrchových vod. Petenti požadují konkrétní řešení: Změnit zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny tak, že vodohospodářskou funkci tamních lesů bude považovat za nadřazenou zájmům dogmatické ochrany přírody. Konkrétně se chce, aby v zákonu byla věta, že může uschnout, nebo být vykácen max. 1 ha lesa v jedné lokalitě. Pokud by uschla větší rozloha lesů, tak by se jednalo o porušení zákona a o trestný čin správce lesů. Dále se požaduje, aby zákon zakázal vyhlásit bezzásahové lesy v lokalitách, kde mají obce a města studny pro veřejné zásobování vodou. Nebude-li toto striktně uvedeno v zákoně, tak 12 tisíc petentů požaduje zmenšit území Národního parku Šumava o jeho jihočeskou část.
Petenti nevěří slibům ministra Brabce
Ministr slibuje kde co, i to, že jeho návrh neobsahuje žádné rozšíření bezzásahových území. Prezident Miloš Zeman mu dokonce přislíbil, že zřejmě nebude vetovat jeho návrh zákona. Petice je namířena proti vládou navrhované novele zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde je napsáno, že se mění dosavadní ustanovení: "V zónách přírodních (I.) a přírodě blízkých (II.) se v návrhu, např. v § 22, neuplatňují ustanovení lesního zákona o ochraně lesa před hmyzími škůdci a přednostní nahodilé těžbě". Návrh rozlohy zón I. a II. byl ministerstvem již zveřejněn a činí 50% rozlohy NP Šumava (místo dosavadních 28% (ministr uvádí 23%). Navržená novela říká, že bezzásahové zóny, které byly "dříve vymezeny právními předpisy a jinými opatřeními", tak budou platit i nadále. Tedy bude platit i Burrsíkův "Diferencovaný managament" na 28% ploše NP bez zásahů proti kůrovci.
Novela umožní úmyslně kácet stromy
Ano, je tam uvedeno, že v zóně přírodě blízké II. (tj. 22% plochy NP) "se maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech". Tedy budou moci těžit tolik, kolik správa parku bude potřebovat tržeb za dříví. V národních parcích se nemá úmyslně kácet, např. za účelem zlikvidování smrkových monokultur, jak chtějí v NP Šumava. V NP se mají kácet stromy jen za účelem ochrany lesů, to je zpracovávat větrem popadané stromy a stromy kůrovcem napadené. V českých zemích již sto let platí, že z lesů se může vytěžit maximálně tolik dříví, kolik přiroste. V NP Šumava vytěžili dopředu již 12 ročních přírůstků a neměli by těžit nic. Drancování lesů samotným správcem ochrany přírody snížilo retenční schopnost lesů a bude se snižovat i nadále.
Petenti vyzývají prezidenta republiky Miloše Zemana, aby vetoval novelu zákona
Petice se staví proti zvyšování rozlohy bezzásahových území, a to na věčné časy. I kdyby současný ministr nezvýšil bezzásahová území, tak to udělá jeho nástupce po volbách r. 2017. Navíc, navrhovaná novela neumožňuje na území národních parků regulovat vodní toky a tudíž ministrovým slibům - ke vzniku staveb na zadržování vody na Šumavě (hrazení horských bystřin, obnova malých vodních nádrží) - nelze věřit.
Petice proti zvyšování bezzásahových zón je předkládána Petrem Martanem již po druhé. Celkový počet na nich podepsaných občanů je 27 000.
Petr Martan
garant Komise životního prostředí SPO
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
