Děkuji, pane místopředsedo, vážené dámy a pánové.

Těsně před obědem jsme si zde vyslechli zprávu pana prezidenta Kaly. A jedním z těch nejdůležitějších problémů, které vidí NKÚ v České republice, je délka výstavby silnic a dálnic v České republice. Uváděl vám tady i srovnání s okolními státy a uváděl, že je to jeden z největších vůbec problémů, ale ono to má samozřejmě vážné dopady. Je třeba se zamyslet nad tím, proč tomu tak je právě v České republice? Jak už jsem dopoledne říkal, já už jsem čtyřiadvacet let v politice. A když jsem nastupoval jako nic neznající ještě starosta Moravské Třebové, přes kterou mají jít hned dvě silnice, jednak R35 a R43, tak u té R35, protože je to klíčová druhá spojnice mezi východem a západem ČR, jsem se zcela naivně domníval, že do konce mého volebního mandátu, to znamená za čtyři roky, ta silnice bude postavena. Je to silnice, která vede z Hradce Králové do Mohelnice. Jediné kopce, které jsou v cestě, jsou kopce kolem Moravské Třebové. Jinak je to silnice po rovině.

Když si srovnám to, co vidím např. v Chorvatsku, jakým způsobem stavěli silnici Chorvaté, tak za ty čtyři roky postavili nesrovnatelně víc kilometrů v nesrovnatelně složitějším terénu. A co je zajímavé, ty nejtěžší stavby tam stavěly české firmy. Tak potom je otázkou, neumíte to? Nedokážeme postavit silnici? Nebo v čem to je? No v tom to určitě není. Je to určitě v něčem jiném. A ty důvody jsou v zásadě dva. A zase to tady pan kolega Kala, aspoň v jednom případě, říkal. Ten první případ je nefunkčnost systému. To znamená systému státní správy. Proč je ta nefunkčnost systému státní správy? Protože státní správa nedodržuje lhůty. Je pochopitelné, a to právě tenhle návrh zákona mj. řeší, to, na co poukazujeme již dlouho, pokud o takovýchto zásadních stavbách mají rozhodovat stavební úřady o počtu jednoho nebo dvou lidí, kteří se s takovou stavbou nikdy nesetkali, ti lidé k tomu bezesporu přistupují s naprostou vážností. Ale možnost dopustit se chyby je veliká.

A právě tady ten prostor dopustit se chyby je jeden z prohřešků té státní správy. A právě ten princip dopustit se chyby je také to, co je nejčastěji zneužíváno těmi takzvaně ekologickými společnostmi. Jsou to zpravidla lidé, skupiny lidí, kteří si především budování silnic nepřejí. A protože si je nepřejí, tak dělají všechno pro to, aby se neuskutečnily. A mj., když se podíváte na žaloby, které podávají, tak je podávají téměř výhradně nikoli proti záměru té silnice, ale proti formálním chybám, kterých se úřady v průběhu schvalování dopouštějí.

To znamená, první předpoklad je, abychom ty chyby omezili. Mimochodem ten návrh tím, že to soustředí pod krajské úřady, které jsou v této věci obeznámeny, mají dostatečně erudované úředníky, jsou to úředníci, kteří zpravidla pracují na zásadách územního rozvoje, to znamená, s tímto problémem se setkávají, taktéž všichni ti lidé, kteří na krajském úřadu pracují, protože ten systém a komplex zásad územního rozvoje je zpravidla velmi složitý, vyjadřuje se k němu spousta osob, tak tito úředníci si jsou moc dobře vědomi důležitosti a správnosti toho rozhodnutí. A proto si myslím, že tenhle zákon přispěje k tomu, že se omezí počet chyb při tom správním řízení.