Po vydařené podnikatelské misi v Číně jsem se v prvním červnovém týdnu zúčastnil i podnikatelské mise spojené s cestou prezidenta Miloše Zemana do Vietnamu a také Kazachstánu.

Cesta do Vietnamu byla dlouhá. Měli jsme mezipřistání v Dillí, kde nás uvítal náš velvyslanec. Uvítání bylo srdečné a plné optimismu. Už tam jsme se také setkali s horkem, které nás pak provázelo po celou cestu.

Srovnám-li to s předchozí cestou do Číny, pak ve Vietnamu bylo tamní počasí ještě náročnější pro všechny účastníky cesty. Teploty blízko 35 stupňům a všudypřítomné vlhko. Přece jen blízkost tropů byla znát.

Vietnam je zemí, která se rychle rozvíjí, ovšem čínských temp a především úrovně ještě ani zdaleka nedosahuje. Jestliže Čína svoji cestu k prosperitě začala koncem 70. let, pak Vietnam v té době udělal teprve první krůčky k překonání následků americké agrese. V té době to byla válkou zničená země, která těžce hledala cestu z válečné ekonomiky. V neposlední řadě i proto, že na rozdíl od Číny, Vietnam neměl takový přísun zahraničního kapitálu, jakého jsme byli svědky v Číně. Přece jen čínský trh s miliardou spotřebitelů je mimořádně atraktivní, navíc blízko hlavnímu odbytišti v USA atd.

Na druhé straně přijeli jsme do země, kde i ministři umějí česky a naše země zde má velmi dobrý zvuk. Už to nám vytvářelo prostor pro navazování obchodních kontaktů, protože bylo na co navazovat. Toho také využil Miloš Zeman, když zahajoval podnikatelské fórum, kde připomněl úspěchy a také píli vietnamské komunity, která podniká u nás doma.