Právě informace mají v dnešní době velkou cenu, a proto jsou hodny větší ochrany a zřetele. Internetem se šíří podvody, zneužívají se kontaktní údaje, lidé jsou manipulováni a v podstatě dle volby svých preferencí sledováni. Zdatné společnosti tak dokáží celkem snadno vyprofilovat člověka a zacílit na něj vhodnou reklamu.Nebo mu pomalu podsouvat články (mnohdy nepravdivé) a tím měnit jeho mínění, názory a tak ho manipulovat. Nejen internet je ale tím potenciálně nejnebezpečnějším místem. Naše osobní údaje se vyskytují na různých tiskovinách, dokladech a dokumentech. Ty je pak třeba řádně chránit před zneužitím.

Tak třeba tento týden, těsně před platností Nařízení o ochraně osobních údajů, mi přišlo mailem několik desítek upozorňujících mailů s žádostí o potvrzení osobních údajů. Bohužel z 80 % to byly firmy, kterým jsem nikdy souhlas se zpracováním osobních údajů nedala a které získaly kontaktní údaje nelegálním způsobem. Zasílaly mi různé nabídky, po kterých jsem nikdy netoužila, a vždy mě značně otravovaly a zahlcovaly mailovou korespondenci. I s tímhle by měl být teď větší klid.Maily jsem si tedy vytřídila a potvrdila jen ty, se kterými chci opravdu spolupracovat.

Samozřejmě, nebyli bychom u nás v ČR, kdyby se nového Nařízení nechytli různí prodejci nábytku, skartovaček a dalších zaručeně zabezpečených nástrojů pro likvidaci osobních údajů. Firmám a úřadům začali nabízet drahá řešení a z pojetí Nařízení GDPR se začal vytrácet selský rozum. Ano, musíme zabezpečit veškeré údaje před jejich zneužitím. K tomu je ale obvykle potřeba dodržovat již nyní platné zákony, uklidit si na stole, a zařídit si zámečky do staršího nábytku, pokud má do místnosti umožněný vchod i někdo jiný, než osoba odpovědná za bezpečí osobních údajů.