Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo.

Ještě teď asi úplně nevím, co bych chtěla říci, protože z celé té debaty jsem trošku smutná. Budu hovořit ve dvou rovinách. Hovořit jako předsedkyně výboru pro sociální politiku a jak jsme to vnímali my na půdě našeho výboru. Musím říci, že slova systém, slova peníze, padaly i na naší půdě výboru a nebylo to projednávání úplně jednoduché, protože jsme i přerušili tento bod, protože nebyla shoda na tom, jak vlastně se postavíme k pozměňujícím návrhům, kterých už v té době bylo mnoho. Ne všechny byly napsány dobře, ne všechny byly možné odsouhlasit.

Domnívali jsme se, že uděláme politickou dohodu na jednom znění pozměňujícího návrhu napříč politickým spektrem, tak jak bylo již dnes zmíněno, ale bohužel k tomu tak nedošlo. A já teď toto vše vnímám jako jakýsi, s prominutím, dostihy, kdo, kam a více. Musím říci, že tento pozměňující návrh je o penězích. Ale ne o penězích státního rozpočtu, ačkoliv jsme to také velmi řešili a komunikovali jsme s naší paní ministryní Schillerovou, která se usilovně snažila najít finance na takto potřebnou věc. Ale je to o penězích těm lidem. Našim občanům, osobám se zdravotním postižením. A především - těm osobám, které o ně pečují.

O těch se zde moc dnes nehovořilo. Tady zmíním znova slovo systém. Protože na to bychom měli zacílit i v novele zákona o sociálních službách. Aby tyto osoby, které pečují o lidi, kteří pobírají příspěvek ve třetím, ve čtvrtém stupni, aby se nám potom neocitali na dávkách hmotné nouze, aby neměli nízké důchody, aby nekončili v exekucích, aby si mohli vzít půjčky na bydlení, aby důstojně žili.

Takže apeluji tímto prostřednictvím na Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby nejen změnu zákona o sociálních službách směřovalo do sociálních služeb, ale aby ruku v ruce s tímto šla i změna, která zabezpečí naše pečující osoby.