Řeší a měl by řešit problematiku vývoje malé lidské jedinečné bytosti, která si zaslouží rovnocenný přístup z jakýchkoli rasových, náboženských, sociálních a jiných důvodů. Samozřejmě, že alfou a omegou vývoje dítěte je rodina, resp. především citové a emocionální prostředí, které ho obklopuje. A to se po většině odvíjí od osobních prožitků a vztahů jednotlivých aktérů, které si většinou dotyční jako děti prožili a následně je pak uplatňují, používají a opakují ve svém dospělém životě, většinou v neprospěch věci. Takže víceméně vše opět záleží pouze na morálních hodnotách každého jedince, které jsou mu dány výchovou a zázemím, ve kterém vyrůstal. Kromě toho, stejně i zde, jako v každé činnosti je třeba zdůraznit, že jde opět o problém zodpovědnosti. Lidé, kteří přivedou na svět dítě, si musí uvědomit, že jsou to především oni a zase jenom oni, kdo jsou zodpovědní za kvalitu života svého potomka. Nikoliv stát, nikoliv náhradní organizace, dětské domovy, pěstouni, potenciální sociální dávky, ale pouze oni sami.