Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, chtěla bych ve zkratce vysvětlit základ mého pozměňovacího návrhu, který načtu v podrobné rozpravě, který v podstatě rozšiřuje možnosti odvolatelnosti ombudsmana či ombudsmanky. Zákon o veřejném ochránci práv rozeznává dvě formy zániku funkce ochránce, a to pozbytím funkce, nebo odvoláním z funkce. K pozbytí funkce dochází ex lege, to znamená ze zákona, dnem následujícím po dni, kdy nastala zákonem předvídaná skutečnost. Co se týče případné odvolatelnosti ombudsmana, je třeba konstatovat, že podle současné právní úpravy je ochránce téměř neodvolatelný. Odvolat jej lze pouze ve dvou případech, a to pokud vykonává činnost, která je v rozporu a neslučitelná s jeho funkcí, anebo je-li členem politické strany či hnutí. Žádné ustanovení zákona tudíž nepamatuje na situaci, kdy by například ochránce nemohl vykonávat svou funkci z důvodu špatného zdravotního stavu. Stejně tak zákon pominul možnost odvolání ochránce v případě, že se při výkonu své funkce dopustil závažného pochybení, což znamená zavinění porušení povinnosti ochránce, či takové jednání, které ohrožuje důvěru ve funkci ochránce, případně snižuje vážnost této funkce.

Musím konstatovat, a to už tady bylo zmíněno, že řádný výkon funkce ombudsmana je takzvané řešení stížností na jednání jednotlivých úřadů a tato funkce touto možností rozšíření odvolatelnosti v žádném případě nebude ohrožena, jak je mi namítáno i ze strany pana ministra.

Možnost odvolání ze zdravotních důvodů a pro závažné pochybení není včleněna do současného stávajícího odstavce tři upravujícího odvolání ochránce, kde je tvrzení, že musí být odvolán, nýbrž je upravena ve zcela novém odstavci. A důvodem je skutečnost, že oproti odstavci 3, dle něhož je Poslanecká sněmovna povinna, jak už jsem zmínila, při naplňování zákonných podmínek ochránce z jeho funkce odvolat, a to pro neslučitelnost, či že je členem politické strany, tak v novém odstavci, který je vkládán mým pozměňovacím návrhem, to bude záviset na uvážení Poslanecké sněmovny, zda k takovému kroku vůbec přistoupí či nikoliv, a je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Návrh také samozřejmě reflektuje odvolání evropského veřejného ochránce práv a inspiruje se také dalšími zahraničními úpravami, jako je slovenská úprava.

Je pravda, že jsem studovala materiály o odvolatelnosti ombudsmana, ombudsmanky v jiných zemích, a například ve Švédsku je parlament oprávněn zbavit funkce ombudsmana, který přišel o důvěru parlamentu. Zákony Francie a Belgie připouští odvolání ombudsmana z funkce pro závažné pochybení, resp. ze závažných důvodů. Musím říci, že je mi namítáno, co to je závažné pochybení, nicméně musím přiznat, že to je běžný pojem v našem právním systému, v podstatě je to i běžný pojem v jednacím řádu Evropského parlamentu, kdy v čl. 21 na straně 21 je možnost v podstatě odvolání, předčasné ukončení výkonu funkce, a je zde psáno, že konference předsedů může navrhnout parlamentu, aby odvolal z funkce předsedu, místopředsedu, kvestora, předsedu a místopředsedu výboru, předsedu a místopředsedy meziparlamentní delegace nebo jakékoliv jiné funkcionáře volené v parlamentu, pokud se dotyčný poslanec dopustil závažného pochybení. V našich právních normách je závažné pochybení třeba zmiňováno v zákonu č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve sdělení Ministerstva zahraničí 111/2009, zákoně o zadávání veřejných zakázek - samozřejmě ten starší 1999/1994 Sb., úředním sdělení České národní banky, nálezu Ústavního soudu 84/1999 atd., mohla bych pokračovat.