„Jsem rád, že se nám konečně podařilo v této věci udělat velký krok vpřed. Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, kde dětský ombudsman chybí. V Evropské unii dětského ombudsmana nemají kromě nás jen Německo, Rakousko a Portugalsko. Právní ochranu dětí je přitom třeba posílit, v praxi stále nastávají situace, kdy v některých případech zastání práv dětí vázne,” říká ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

„Napravujeme tak nedostatky, které vůči dětem a respektu i dodržování jejich práv jako ČR máme. Navazujeme tím také na dobrou praxi v zemích kolem nás, kde už dětský ombudsman funguje dávno. Rád bych ocenil věcnost a otevřený přístup členů pracovní skupiny v debatě během tvorby textu novely. Díky tomu jsme prodiskutovali důležité otázky týkající se pravomocí a kompetencí budoucího ochránce práv dětí, jak by měl být vybírán nebo kdo by se jím mohl stát. Všechny tyto otázky jsme pak rovněž důkladně projednali během vypořádání připomínek a na Legislativní radě vlády, která se novelou zabývala na konci února,“ dodává Šalomoun.

Novela zákona o veřejném ochránci práv stanovuje postavení a nezávislost budoucího dětského ombudsmana a také rozsah jeho pravomocí. V praxi by tedy fungovali dva samostatně působící ombudsmani – stávající veřejný ochránce práv, a nově i ten dětský. Vhodným kandidátem na dětského ochránce práv by pak, dle návrhu novely, mohl být člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v průběhu předchozích 10 let nejméně 5 let věnoval ochraně či prosazování práv dětí. Novela umožňuje, aby se o funkci ucházeli také soudci či soudkyně, zejména pak ti, kteří projednávají opatrovnické spory.