Michálek (Piráti): Pokud nemá kauza OKD skončit soudem s úředníky, je potřeba vyšetřovací komise

12. 12. 2017 19:13

Projev na 4. schůzi Poslanecké sněmovny dne 12. 12. 2017 k návrhu na zřízení vyšetřovací komise k OKD

Michálek (Piráti): Pokud nemá kauza OKD skončit soudem s úředníky, je potřeba vyšetřovací komise
Foto: Pirátská strana
Popisek: Jakub Michálek

Děkuju, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, milá veřejnosti, dovolte mi, abych uvedl návrh na zřízení Vyšetřovací komise k OKD, který vám byl předložen jako sněmovní dokument číslo 46 a rozeslán dne 6. 12. 2017. My jsme tuto záležitost měli v našem volebním programu. Jde o věc, která si myslím, že má podporu i ve více politických klubech. Já jsem z důvodu korektnosti požádal o podporu všechny předsedy politických klubů v této Poslanecké sněmovně.

Já se v této rozpravě omezím opravdu na stručnou rekapitulaci základních fakt, které se týkají kauzy OKD tak, jak ji tady známe v podstatě od roku 1997. Jde o několik různých kroků, takže by bylo dobré si ujasnit, o čem se vlastně bavíme, jaká je působnost té komise, aby potom nevznikaly nějaké dohady. Myslím si, že opravdu zde bychom se měli soustředit na to, aby ta komise vznikla. Nechci tzv. zabrušovat do nějakých podrobných záležitostí, abychom se tady hádali, protože občané od nás očekávají, že opravdu zajistíme zřízení vyšetřovací komise a nikoliv, že tady budeme dál diskutovat, jestli tu komisi zřídíme. (Někteří poslanci se baví v lavicích i u stolku ministrů a ruší projev.)

Společnost OKD je významnou společností na trhu těžby černého uhlí a má cca 11 tis. zaměstnanců. Je největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji a na počátku 90. let byla akciovou společností vlastněnou státem, do které byl vyčleněn státní majetek v socialistickém vlastnictví. Tato společnost byla následně privatizována, a to částečně v kupónové privatizaci, částečně prodejem ze strany státního Restitučního investičního fondu a převodem do majetku obcí. Tito akcionáři následně prodávali svoje akcie dále a největší menšinový podíl soustředila společnost Prosper Trading, od které následně získala tento podíl společnost Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy.

Poprosím, pane předsedající, jestli byste mohl trošku klidu.

Děkuju. Přece jenom jde o zřízení vyšetřovací komise k důležité věci. Bylo by dobré, aby jednání Poslanecké sněmovny mělo nějakou úroveň.

Nyní se dostáváme k zásadnímu roku 1997, kdy stát přišel o majoritu v OKD tím, že Fond národního majetku snížil základní kapitál společnosti v neprospěch státu, čímž umožnil společnosti Karbon Invest ovládnout OKD. Toto rozhodnutí se jeví jako nesmyslné a pro stát nevýhodné, protože stát bez adekvátní protihodnoty přenechal rozhodující vliv nad společností OKD soukromé společnosti.

To je tedy první část té kauzy. Ta první část, která se týká roku 1997, kdy došlo k prodeji, resp. k soustředění, přenechání majority v OKD z důvodu rozhodnutí na straně Fondu národního majetku.

Nyní se dostáváme ke druhé části kauzy, čili roku 2004, kdy byl privatizován menšinový podíl ve společnosti OKD. V roce 2004 vláda Stanislava Grosse na návrh tehdejšího ministra financí pana Bohuslava Sobotky prodala 46procentní menšinový podíl bez soutěže společnosti Karbon Invest a. s. za 4,1 mld. korun. Kvůli tomuto prodeji je nyní vedeno trestní stíhání tří osob, a to soudního znalce Rudolfa Douchy a manažerů Fondu národního majetku Pavla Kuty a Jana Škurka, kteří se podíleli na zpracování podkladů na jednání vlády České republiky. Ti byli obžalováni u soudu kvůli tomu, že uzavřením smlouvy měla být státu způsobena škoda ve výši vyčíslené Ministerstvem financí přes 5,7 mld. korun. Privatizační smlouva také zahrnovala celou řadu ustanovení, která nebyla v praxi realizována, např. závazek nabyvatele akcií, aby v případě prodeje bytů OKD přednostně tyto byty nabídl jejich nájemcům za cenu, která odpovídá výši ocenění bytů při privatizaci, nebo závazek vytvářet dostatečné rezervy pro budoucí náklady na rekultivaci krajiny po těžbě.

Ve skutečnosti, jak všichni dobře víme, toto předkupní právo nájemců bytů nebylo dodrženo, majetek firmy byl ze značné části vytunelován a nyní dokonce hrozí, že náklady na rekultivaci po těžbě ponesou daňoví poplatníci.

V souvislosti s trestním stíháním soud vyslechl bývalé ministry Bohuslava Sobotku a Milana Urbana a vyžádal si nahrávku z jednání vlády z března 2004, ze které jsou mimo jiné patrné pochybnosti členů vlády ohledně privatizační smlouvy i budoucího nakládání s více než 40 tis. byty, které spadaly do majetku společnosti OKD. V trestním řízení vychází najevo, že posudky oceňující hodnotu společnosti OKD předložené ministrem Sobotkou na jednání vlády výrazně podhodnotily tyto byty a vůbec nezahrnuly do ocenění cca 20 dceřiných společností i další nemovitý majetek, což odůvodňuje závěr o vzniku škody. Takže to je druhá část, ohledně které se předkládá návrh na zřízení vyšetřovací komise.

A nyní k té třetí části. Po privatizaci menšinového podílu došlo ke sjednocení vlastnictví OKD v rukách společnosti RPG Industries a následně NWR, přičemž obě tyto společnosti jsou spojovány se Zdeňkem Bakalou. Jeho společnost Charles Capital se již dříve podílela na krocích společnosti Karbon Invest. Společnost OKD po ovládnutí NWR vydala dluhopisy, čímž získala dostatečná finanční aktiva soukromých investorů. Následně však byla kritizována za nehospodárné finanční operace, kterými mělo dojít ke krácení věřitelů, čili tunelování, a to včetně výplaty dividendy svým majitelům ve výši, která výrazně přesahovala zisk společnosti. Tím se snižovala aktiva společnosti a zhoršila se dobytnost pohledávek věřitelů. V roce 2016 byl ohledně společnosti OKD vyhlášen na základě jejího návrhu úpadek a v roce 2017 soud schválil reorganizaci společnosti spočívající v nákupu akcií státním podnikem Prisko za částku 80 mil. korun. Takže to je třetí část, která by měla být předmětem působnosti vyšetřovací komise k OKD.

Za skupinu poslanců navrhovatelé se domníváme, že také v souvislosti s probíhajícím trestním řízením a veřejnými prohlášeními osob je třeba jednoznačně určit odpovědnost za nevýhodné kroky učiněné jménem státu při privatizaci OKD a navazujících událostech. Činnost navrhované vyšetřovací komise z podstaty věci nenahrazuje činnost soudu v probíhajícím trestním řízení. Připomínám, že ta se týká pouze druhé záležitosti, která má být předmětem zkoumání vyšetřovací komise, nýbrž zabývá se pochybeními zástupců státu a případnými jinými nelegálními kroky v širším kontextu, a to včetně možné odpovědnosti osob, která není předmětem probíhajícího trestního řízení.

V tom trestním řízení, které vede soud, je zkoumána odpovědnost toliko tří úředníků. Řeší se v tom trestním řízení pouze vina těch tří obžalovaných, ale neřeší se tam vůbec politická odpovědnost nebo podíl dalších osob na vyšetřování kauzy OKD.

Čili pokud to má být vyřešeno jako celek, pokud nemá ta kauza skončit tím, že se svede odpovědnost na tři úředníky, je potřeba, aby se tím zabývala skutečně vyšetřovací komise. Poslanecká sněmovna je odpovědna vůči občanům a měla by učinit veškeré kroky, aby vyšetřila důvodná podezření z nelegální privatizace zisku a socializace nákladů, učinila odpovídající opatření v souladu se zákonem a také do budoucna snížila motivaci osob, které se neeticky obohacují na úkor státu.

Vyšetření kauzy OKD k tomu může přispět. A nyní k tomu, co by se mělo vyšetřit. Už je to částečně uvedeno ve sněmovním tisku 46, v textu usnesení a v důvodové zprávě je to i podrobně rozepsáno. Za prvé by mělo být určeno, kdo zodpovídá za rozhodnutí fondu národního majetku učiněné v roce 1996 o snížení základního kapitálu OKD v neprospěch státu, které ve svém důsledku znamenalo ztrátu rozhodujícího vlivu státu ve společnosti, na který v souvislosti s trestním řízením v kauze OKD upozornil jako svědek pan Bohuslav Sobotka. A proč pan Sobotka jako následný ministr nepodal za stát případně trestní oznámení, pokud o tom věděl.

Za druhé - kdo zodpovídá za škodu, která vznikla prodejem minoritního balíku akcií v roce 2004 schváleným vládou ČR, přičemž tato škoda byla vyčíslena Ministerstvem financí na nejméně 5,7 mld. korun, a přičemž - doplňuji, že může jít i o osoby, které nejsou obžalovány v kauze u trestního soudu.

Za třetí - jak zástupci státu zajistili vymahatelnost v zájmu státu vyplývajících z privatizační smlouvy, tedy aby OKD měla dostatečnou rezervu na rekultivaci životního prostředí po těžbě a splnila závazek předkupního práva nájemců bytů OKD, jak tyto podmínky byly vymáhány, zda smlouva byla platná, případně, zda tam došlo k nějaké nečinnosti a kdo za ní odpovídá.

A za čtvrté - jakým způsobem probíhalo vyplácení dividend ve výši, která neodpovídala zisku společnosti OKD. Případně jiné podobné finanční operace, u kterých je důvodný předpoklad, že způsobily úpadek OKD a podobně. Takže to jsou ty základní čtyři úkoly, pro které navrhujeme usnesení, které má tři body.

Za prvé: I. Poslanecká sněmovna zřizuje podle čl. 30 Ústavy České republiky a podle § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny k OKD

II. Ukládá vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny k OKD prověřit ty skutečnosti, které máte uvedeny ve sněmovním tisku 46 pod body I až III

III. Stanoví lhůtu 10 měsíců ode dne zřízení vyšetřovací komise, v níž je vyšetřovací komise povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně

IV. Určuje počet členů vyšetřovací komise na 9 a stanoví většinový způsob jejich volby, a to paritním zastoupením, tak aby tam měl svého zástupce každý poslanecký klub v Poslanecké sněmovně.

Samozřejmě, my jsme se setkali i s výhradami, že nezřizujeme vyšetřovací komisi ke každé kauze, a že těch kauz je víc atd. Já si myslím, že někde je potřeba začít. Myslím si, že toto, jakožto privatizační projekt, jeden z prvních a nejvýraznějších projektů, který je rozebírán u soudu, kde jsou zveřejňovány ty podklady, je dobrý způsob, jak začít. Nebo aspoň takový typický příklad, kde se vyšetřovací komise má zřídit. Dalo by se to glosovat tím, že když rybář jde na ryby, tak také nechytí všechny ryby. A také my si samozřejmě neklademe ambice, abychom vyšetřili úplně všechny věci v této republice pomocí vyšetřovací komise.

Na druhou stranu, v tom případě OKD, tam se mluví o škodě až 20 mld. korun k újmě státního rozpočtu ČR. A proto je to případ, ke kterému by ta vyšetřovací komise měla být zřízena. Dovolte mi, abych závěrem poděkoval všem 93 poslancům, kteří se podepsali pod tento návrh a díky kterým je dostatečná podpora, aby tato vyšetřovací komise byla zřízena. A věřím, že se dostaneme nejenom k tomu, aby vyšetřovací komise byla zřízena, měla svého předsedu a své členy, ale aby především předložila této Poslanecké sněmovně za deset měsíců zjištění, která budou odpovídat tomu, co očekávají všichni občané. Děkuji za pozornost.

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek

  • Piráti
  • Pusťte nás na ně, porveme se za vás!
  • poslanec

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vích (SPD) Plukovník Eduard Stehlík je historik, nikoliv bojovník a veterán

18:40 Vích (SPD) Plukovník Eduard Stehlík je historik, nikoliv bojovník a veterán

Nechápu tu hysterii některých politiků okolo Eduarda Stehlíka a jeho odchodu z funkce ředitele Odbor…